Strakonice v roce 2022
Foto 1: Podavatel volební stížnosti ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích
po komunálních volbách v říjnu 2018 konaných ve Strakonicích
a kandidát Změny pro Strakonice v roce 2018 a 2019 Karel Janský
Město Strakonice zažilo od roku 2014 dramatický společenský a politický vývoj. V té době se celostátně projevila nechuť volit tradiční politické strany. Radnice tak ve velké části republiky obsadila malá politická hnutí. Často se dali dohromady dva lidé či malá skupina osob a na kandidátky zapsali rodinné příslušníky, osobní přátele nebo zaměstnance firem.
Ve Strakonicích tomu bylo obdobně a od roku 2014 se zde utváří model, který známe z historických období, kdy nastupovaly totalitní režimy. Scénář zůstává stejný, pouze aktéři jsou již pochopitelně jiní. Nástup totality, pokud nenastane vyloženě ozbrojeným konfliktem, tak i ve Strakonicích až do dnešních dnů, přesně kopíruje již známé historické scénáře:
První fáze nástupu totality. V roce 2014 nastala revoluce. K moci se dostala skupina osob, jež sesadila předchozí vedení. Ve Strakonicích k tomu stačilo „hlasitě křičet“ v ulicích a publikovat štvavé, zavádějící, ale i vyloženě nepravdivé články zaměřené na předchozí vedení Radnice. Na internetu, v letácích a za přispění místního tisku. Revoluci ve Strakonicích tehdy, stejně jako období v dalších letech, ovládl populismus a dezinformace. Přidali se podivní lidé, kterým vyhovuje zmatek. A takoví lidé budou chaos podporovat, ať je jeho tvůrcem kdokoliv. Hlavně, když se něco děje. I když se tím třeba boří hodnoty. A jak se ve Strakonicích říkalo: „Budeme volit Hrdličku, alespoň bude legrace“.
Druhá fáze nástupu totality. Ze zaměstnání, z funkcí na nejrůznějších úrovních a pozicích bylo zapotřebí dostat co možná nejvíce lidí spjatých s minulým vedením Města. K vyhazovu ale stačilo, když třeba někdo dosti servilně nepodporoval nové vedení. Likvidace lidí byla tak masivní, že většina občanů ani nestačila přemýšlet o tom, zda důvody odchodů lidí ze zaměstnání a z funkcí byly pravdivé. Padlo tak například vedení strakonické teplárny, městského pivovaru, kulturního střediska a městské televize.
Třetí fáze nástupu totality. V dalším kroku přicházela likvidace vlastních spolupracovníků, kteří již splnili role tzv. „užitečných idiotů“. Nová totalita se ale hlavně zbavila svých vlastních lidí, kteří nebyli tak pevně ideologicky ukotveni jako čelo totality. Ve Strakonicích oním čelem totality je Břetislav Hrdlička, Rudolf Oberfalcer starší, František Christelbauer a Josef Zoch. Vyhozeni tak byli například jejich souputníci, a to místostarostové Helena Brejchová (rok 2015) a Milan Jungvirt (rok 2017).
Čtvrtá fáze nástupu totality. Tou je normalizace. Novodobá totalita vzbuzuje v lidech pocit klidu, prosperity a vůbec lepších zítřků. Přichází celá řada slibů – a koho z občanů dnes zajímá, že k jejich splnění nikdy nedojde. Heslo „Měníme Strakonice k lepšímu“ ovšem zní krásně. Zvláště, když občané mají krátkou paměť, a možná i díky přemíry informací v dnešní době obecně, si neumí, anebo nechtějí, dávat události do souvislostí. S novou totalitou se navíc postupně propojilo mnoho lidí, a to hlavně ekonomicky. Hodně lidí je na současném vedení Města závislé i existenčně, jako zaměstnanci Městem ovládaných subjektů. Padnou stará přátelství, normální lidé zapomínají a chtějí mít hlavně klid. Čelo totality přitom dále, ale již v klidu a potichu, čistí město ze zákulisí ve stylu normalizačního prezidenta Gustáva Husáka – „Nech odpadne, čo je kolísavé, nech odpadne, čo je oportunistické“ (https://youtu.be/kDVQjHQ48bo). V tomto duchu tak například nejzarytější ideolog nového vedení Josef Zoch píše zaměstnavatelům odpůrců Strakonické Veřejnosti a snaží se dosáhnout i naprosto lživými pomluvami toho, aby byli lidé vyhozeni ze zaměstnání i tam, kde Strakonická Veřejnost nemá vliv.
Ve Strakonicích se novodobá totalita jmenuje Strakonická Veřejnost. Jde o hnutí, které vlastně ani neexistuje. Má kolem pěti členů, je sice oficiálně registrované, ale to je vše. Strakonická Veřejnost se stala pojmem, o kterém se ovšem přestalo přemýšlet. Prostě Strakonice vzaly na vědomí, že Strakonická Veřejnost existuje. A již nikoho nezajímá, že jde vlastně o partu podvodníků, šiřitelů nenávisti, dezinformátorů a hlavně populistů. Stále máme na mysli oněch cca pět členů. Další lidé se k nim přidávali postupně z nejrůznějších pohnutek. Někdo se chtěl přiživit na úspěchu, někdo neměl rád někoho z předchozího vedení, někdo neměl vyřízené účty s úředníky na Radnici (třeba Hrdlička, Zoch a Svoboda) a někdo vycítil, že u nových pánů mu bude prostě líp. Jiný zase vytušil příležitost postoupit v kariéře a jinak to prostě nešlo. Skutečných důvodů ovšem může být pochopitelně mnohem více. V tomto případě se jim ale souhrnně říká kolaborace. Ať vědomá, či nevědomá.
Horší skutečností je fakt, že výše uvedená parta lidí začala tunelovat a vykrádat městskou kasu a Městem ovládané firmy a subjekty. Oním vykrádání je myšleno nehospodárné nakládání s veřejným majetkem a veřejnými financemi, tedy rozhazování peněz daňových poplatníků v rozporu s principem péče řádného hospodáře. Čtenář asi nyní bude chtít uvést příklady. Těch je ale uvedeno jenom na stránkách magazínu iStrakonice.cz tolik, že by se tento článek stal románem na pokračování. Hezky to shrnul nedávno „odejitý“ ředitel firmy Teplárna Strakonice, a.s., který na Valné hromadě v roce 2022 prohlásil, že když nastoupil do funkce, tak si nejdříve prostudoval články o teplárně na webu iStrakonice.cz. Proto, aby věděl, kde to lidově řečeno nejvíce hoří.
Buďme ale i tady přece jenom konkrétní, i když doporučujeme si skutečně prostudovat dosavadní články z jednotlivých témat uveřejňovaných posledních osm let na stránkách magazínu iStrakonice.cz. Rozhodně neztratily na aktuálnosti, spíše naopak. Jejich přehled s odkazy najdete na úvodní stránce webu iStrakonice.cz. Strakonická Veřejnost, tedy oněch cca pět členů, si od roku 2014 privatizuje majetek, který sice nevlastní, ale který ovládá. Ať již jde o Radnici, anebo o Městem ovládané subjekty. Dnes se již totiž nenosí krást ve veřejných funkcích, byť i to se děje. V dnešní době je totiž výhodnější ukrást si rovnou celé město. Přesněji řečeno ovládnout ho a poté ho patřičně „ždímat“. A dokud ještě zbydou peníze na platy, v tomto případě na platy zástupců Strakonické Veřejnosti a jejich nohsledů, tak je třeba veřejné statky řádně podojit. Zde se můžeme například odkázat na rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích z roku 2019:
„Míra privatizace veřejného prostoru ve Strakonicích několika jednotlivci sdruženými ve Strakonické Veřejnosti (5 členů) a doslova „kolaborujících“ politických uskupení i tradičních, etablovaných politických stran (...), či spíše jejich čelných představitelů, o jejichž počínání možná ani politické centrály nemají tušení, systematičnost a důslednost, s jakou byl po celé volební období veřejný prostor ve Strakonicích postupně okupován i samozřejmost, s níž vedení města přistupovalo k obsazování řídících funkcí v městských či převážně městských společnostech podle politického klíče či výměnou za politickou loajalitu nejen v případě koaličních partnerů, ale i u opozičních subjektů, jejichž lídři ochotně vyměnili tyto posty za vlastní boj o přízeň voličů, resp. za svobodnou soutěž politických stran a uskupení jako takovou, soud doslova překvapila. Svoboda, resp. svobodné volby a svobodná soutěž politických stran nemůže být prázdnou proklamací. Bezobsažnou floskulí. Ke státu, ale ani k veřejnoprávní korporaci, jakou představuje například obec, nelze přistupovat jako k privátnímu majetku. Obec, ani stát nejsou firma a obecní majetek (teplárna, pivovar aj.) není jeho základním kapitálem. Občan není zaměstnancem vítězné politické strany.“
Několikrát zde byl již zmiňován magazín iStrakonice.cz. Stojí za ním především Ing. Mgr. Karel Janský, MBA. Nikoliv ale někdo z bývalého vedení Města, jak ráda prezentuje Strakonická Veřejnost. Nikdy ovšem nebyl sám. Další jména ale není možné nyní zveřejnit, jelikož je třeba chránit identitu autorů před jejich společenskou, pracovní a osobní likvidací ze strany Strakonické Veřejnosti. Karel Janský stojí i za politickým hnutím, které kandidovalo v roce 2018 a v roce 2019 do Zastupitelstva města. Tehdy byl záměr jednoduchý. Nepřicházet jenom s kritikou, ale pokusit se něco změnit skutečně k lepšímu. Občané Strakonic nakonec rozhodli jinak. Bylo to jejich právo. Co naplat, že spousta hlasů propadla Strakonické Veřejnosti od subjektů, které ji ani nevolili. Šlo o hnutí a strany, které nepřekročily 5 % hranici potřebnou pro místa v zastupitelstvu a tím, že velká část občanů Strakonic ani nepřišla volit. Volby jsou ale volby. Pokud jsou demokratické.
Ve Strakonicích volby demokratické v roce 2018 rozhodně nebyly a musely se opakovat. Strakonická Veřejnost poté v roce 2019 doslova triumfálně obsadila strakonickou Radnici. I když i tehdy zejména díky lhaní, populismu a díky místním tištěným médiím, která jim nadržovala.
Zde je zapotřebí ještě dodatečně poděkovat všem kandidátům, kteří se nebáli a kandidovali za Změnu pro Strakonice, která se stala terčem masivních útoků, pomluv a dezinformací. A proč již dále Změna pro Strakonice nepokračovala ve své činnosti? Odpověď je jednoduchá. Karel Janský se z politických aktivit raději stáhl, aby neohrožoval právě ony zmiňované kandidáty ze Změny pro Strakonice. Reálně totiž hrozilo, že se jim bude Strakonická Veřejnost mstít za to, že kandidovali proti nim. A například se zlem v podobě Josefa Zocha je pro normálního občana skutečně velmi obtížné bojovat.
Ve Strakonicích probíhala normalizace a bylo skutečně zbytečné ohrožovat lidi jenom proto, že byli součástí nějaké kandidátky do voleb. Situace ve Strakonicích nebyla rozhodně ne nepodobná nástupu totalitních režimů po roce 1938, 1948 nebo po roce 1968. Sám Karel Janský byl „odejit“ ze sportovního klubu ve Strakonicích, kterého se stal členem. Stačilo ho nepozvat na členskou schůzi a poté ho vyloučit pro neplacení příspěvků...
A proč Změna pro Strakonice nekandiduje v komunálních volbách v roce 2022? Na vině nejsou neúspěšné volby v roce 2018. Tehdy uvedené hnutí bylo naopak úspěšné. Prakticky z nuly dostalo 4,23 % hlasů. Do zastupitelstva se tehdy Změna pro Strakonice nedostala především proto, že tehdy kandidovalo celkem 14 volebních subjektů a 10 subjektů tak nezískalo potřebou 5 % hranici pro vstupenku do strakonického zastupitelstva. Až příliš mnoho hlasů se tehdy zbytečně rozmělnilo. Tím zásadním problémem se naopak staly opakované volby konané v roce 2019. Zde sice kandidovalo již „pouze“ 10 volebních subjektů, ale Změna pro Strakonice tehdy dostala pouze 2,56 % hlasů. Naopak Strakonická Veřejnost si u opakovaných voleb polepšila z 51,15 % hlasů získaných v roce 2018 na 64,72 % hlasů.
Z výše uvedeného je patrné, že normalizace ve Strakonicích nabrala na síle. Strakonické Veřejnosti se přitom podařilo přetavit lží a populismem ve své vítězství i jejich prohry u Krajského soudu v Českých Budějovicích a u Ústavního soudu v Brně. Sice se Strakonická Veřejnost stala uznaným podvodníkem, ale upřímně – koho to ve Strakonicích zajímalo? Po vítězných volbách v roce 2019 pak začala Strakonická Veřejnost ještě daleko masivněji „privatizovat“ městský majetek, de facto do soukromých rukou.
Pivovar DUDÁK – Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. by již například dávno zkrachoval, kdyby nežil z podstaty vytvořené předchůdci současného vedení Města a kdyby ho Strakonická Veřejnost masivně nepodporovala z městského rozpočtu, tedy z peněz daňových poplatníků. Dnes se strakonický pivovar stal vlastně takovou hračkou Oberfalcera a Christelbauera, kdy za jejich účty, špatná rozhodnutí, platí daňoví poplatníci.
Teplárna Strakonice, a.s. se naopak stala doslova „rodinnou firmou“ Oberfalcerů a ždímačkou peněz Hrdličky, Christelbauera a Zocha. Autor tohoto článku sleduje propad strakonické teplárny již od roku 2015, a to i jako minoritní akcionář této firmy. A zde se dá naprosto zodpovědně říct, že strakonická teplárna je systematicky tunelována právě těmito lidmi za použití tzv. „užitečných idiotů“. Těmi byli zejména jednotliví ředitelé teplárny dosazeni Strakonickou Veřejností do funkcí. A když ti splnili špinavou práci za Strakonickou Veřejnost, anebo naopak nesplnili očekávání Strakonické Veřejnosti, tak byli vyhozeni. Posledním tzv. „užitečným idiotem“ je dnes bývalý generál Pavel Bulant, který než se stal ředitelem teplárny, tak neměl s teplárenstvím žádné zkušenosti. To potvrdila i poslední valná hromada v roce 2022, kdy tento tzv. ředitel nebyl schopen zodpovědět ani ty nejprimitivnější otázky akcionářů. Strakonice se mají v osobě ředitele Bulanta tak opravdu na co těšit.
A jaký je skutečný stav Teplárny Strakonice, a.s.? Podrobný rozbor budeme přinášet v dalších dílech našeho seriálu „Teplárna Strakonice ve světle důkazů a faktů“. Každopádně je ale možné konstatovat, že od krachu Teplárnu Strakonice a.s. zachránil v roce 2019 ředitel Ing. Pavel Hřídel, i když ne se všemi jeho kroky lze souhlasit. Konstatovat lze i to, že Strakonická Veřejnost dávala lidem ve Strakonicích teplo pod cenou, že nezajišťovala rozvoj teplárny a řádně nezajišťovala opravy. Že prodávala majetek teplárny, aby oddálila její krach a že Strakonická Veřejnost, jmenovitě Břetislav Hrdlička, podepisovala smlouvy, které byly pro teplárnu nevýhodné. A proč teplárna prohrála soud s panem Němečkem? Stručně řečeno, díky hlouposti či zkorumpovanosti Břetislava Hrdličky ze Strakonické Veřejnosti. Chyba rozhodně nebyla na straně pana Němečka, jenž jako podnikatel pouze hájil své zájmy. Zásadní chyba byla na straně Strakonické Veřejnosti, která nehájila ani zájmy teplárny, ale ani zájmy občanů Strakonic.
A kdo je primárně zodpovědný za to, že někteří občané byli odpojování od tepla a teplé vody? Zase Strakonická Veřejnost, opět pak jmenovitě Břetislav Hrdlička. I když ten se dnes snaží svalit vinu na jiné. Ovšem jistě stačí prohlášení Strakonické Veřejnosti, že bude revitalizovat sídliště Šumavská a není pochyb o tom, že právě tam dostane Strakonická Veřejnost zase hodně hlasů ve volbách 2022. Lidé mají moc krátkou paměť.
Strakonická Veřejnost je skutečně největší škodnou ve strakonické teplárně. Břetislav Hrdlička tak činil nejdříve jako předseda představenstva, potom jako předseda dozorčí rady, dále jako člen dozorčí rady a nově to bude jako člen Rady města, až Město „znárodní“ akcie minoritních akcionářů. Břetislav Hrdlička tak ovládá teplárnu způsobem, že vždy se posune na místo, ze kterého má větší vliv, ale menší odpovědnost. I když na druhé straně, dnešní teplárnu si skutečně zprivatizovala spíše rodina Oberfalcerů, kdy syn je v představenstvu a otec ho volí a přihrává mu jako zástupce největšího akcionáře, tedy Města, další pravomoci a schvaluje mu další a další lumpárny. Když to ale občané Strakonic tak chtějí, tak se nedá nic dělat. Ať se ale později nediví, že teplárna zkrachovala nebo byla prodána a nový majitel bude z občanů Strakonic doslova dřít kůži. Ještě poznámka k teplárně. Ani dnešní akcionáři netuší, jaký plat a jaké odměny má ředitel teplárny a politici dosazení Strakonickou Veřejností. Každopádně ale plat ředitele je minimálně 200 000 Kč, a to bez odměn.
Nejde přitom jenom o teplárnu. Strakonická Veřejnost doslova prošustrovala desítky milionů korun. Další desítky milionů korun rozdala lidem formou MHD zdarma, odpady zdarma, kulturní akce zdarma, příspěvky na děti, a na další dárečky. Za vše přitom budou občané Strakonic, zejména v době krize, platit krutou daň. Přitom sociální oblast by měla být zejména v rukou státu. Ve Strakonicích je tomu ovšem jinak.
Strakonická Veřejnost sice hrubě zpomalila rozvoj města, lidé za ní ale stojí dál. Proč by také ne, když jim Strakonická Veřejnost toho dává tolik zadarmo. Krédem lidí ze Strakonic je „po mně potopa“. A dokud se to nezmění, Změna pro Strakonice nemá v politickém prostředí Strakonic své místo. Bylo by totiž k ničemu sedávat na zastupitelstvu, kde si většina ze Strakonické Veřejnosti stejně prohlasuje sama co chce.
Na závěr ještě poznámka. Čtenáři magazínu iStrakonice.cz se mohou spolehnout na to, že i nadále bude přinášet rozbory špatností ze Strakonic. Ale rovněž dobré příklady. Třeba pro budoucí generace, aby se seznámily s tím, jak počátkem 21. století bylo možné vykrádat celá města a jak bylo snadné vodit lidi za nos. Magazín iStrakonice.cz může ještě vykonat pro Strakonice hodně dobré práce. Sedět ale v zastupitelstvu se Strakonickou Veřejností, kterou volí nadpoloviční většina voličů přicházejících k volbám – to je ztráta času. A hlavně. Pomoci se dá jen tomu, kdo pomoc chce. Pokud nám chcete napsat, můžete na e-mail info@iStrakonice.cz.
Autoři a zdroj fotografií: Foto 1 – archiv redakce.