Zpět na úvodní stránku
Zdroj citace: strakonice.eu
Blatský rybník
Vy se ptáte, my odpovídáme (rok 2009) – tentokrát jsme se rozhodli reagovat na některé nepřesné a nepravdivé informace, které se objevují na mediální scéně v souvislosti s rybníkem Blatský. Na dotazy odpovídali Ing. Jaroslav Brůžek, vedoucí odboru životního prostředí a Ing. Ondřej Feit z oddělení ekologie krajiny.
Blatský rybník v těsném sousedství zahrádkářské kolonie, je nyní v užívání českého rybářského svazu a prohání se v něm především kapři, štiky a líni, v zimě pak na něm bruslaři bez rozdílu věku. Je stále věrný svému jménu, takže vyvstává problém s odbahněním, neboť výška bahna v některých místech dosahuje kolem dvou metrů a plocha vodní plochy pouze 4,5 ha namísto 6,2 ha, uváděných ve výpise z katastru nemovitostí. Nejde však o stav nový, neboť již Průvodce Strakonicemi z roku 1924 udává, že „…jižní polovinu rybníka Blatského pokrývá rokytí a palach i orobinec s rudými šiškami“. V současné době je zpracován odborný projekt odbahnění, ovšem problémem je nerudovská otázka kam s odtěženým bahnem a dále oprávněné požadavky ochrany přírody nepoškodit příliš zásahem cenné rákosové a lužní olšové porosty rybníka (Text: Ing. Miroslav Šobr, vedoucí oddělení ekologie krajiny).
Souhlasil odbor životního prostředí s odbahněním Blatského rybníka?
Odbor životního prostředí tento záměr od počátku podporoval a proto s odbahněním rybníka Blatský souhlasil dne 16. 7. 2007 formou závazného stanoviska k zásahu do významného krajinného prvku. Odbahnění bylo možné provést při dodržení podmínek, stanovených ve výroku rozhodnutí. Tyto podmínky se týkaly zejména ochrany zvláště chráněných druhů rostlin, které se v přilehlých rákosinách vyskytují (biologickým průzkumem byly nalezeny dva druhy zvláště chráněných rostlin v kategorii „ohrožený druh“ a jeden druh v kategorii „silně ohrožený“). Další podmínky pak měly zajistit ochranu celého lokálního biocentra (dle generelu Územního sytému ekologické stability se jedná o lokální biocentrum č. 308 „Blatský rybník“), kterým tento rybník je. Z těchto důvodů považujeme informaci o nesouhlasu OŽP s odbahněním rybníka za nepravdivou a zavádějící. Místní organizace Českého rybářského svazu (dále jen MO ČSR) se proti stanoveným podmínkám rozhodnutí dne 31. 7. 2008 odvolala ke Krajskému úřadu Jihočeského kraje, který po posouzení stavu odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
Přišli rybáři kvůli odboru životního prostředí o přislíbenou dotaci?
Není nám známo, kdo konkrétně slíbil dotaci MO ČRS na konci roku 2007, když podle oficiálního vyjádření Ministerstva zemědělství České republiky nebyla pro roky 2007 – 2013 přiznána žádná dotace MO ČRS. Občané se o tom mohou přesvědčit na stránkách www.mze.cz a pokud hledá MO ČRS nyní viníka, který je stojí za neúspěšnou žádostí o dotaci, je tedy nejspíš nutné, aby obrátila pozornost do vlastních řad a nepoškozovala dobré jméno odboru životního prostředí Městského úřadu Strakonice, který vychází a vždy vycházel MO ČRS maximálně vstříc.
Byla rybářům zamítnuta vybraná dopravní cesta pro odvážení bahna?
Odbor životního prostředí nikdy nezakázal odvoz sedimentů po stávající komunikaci. Ze strany odboru životního prostředí je odvoz po stávající komunikaci nejlepším možným řešením. Při jednání s dotčenými subjekty z okolí rybníka (dne 10. 4. 2008) byl investor (MO ČRS) dotazován na problematiku dopravy sedimentů z hlediska majetkoprávních vztahů. Vyvstalo zde spoustu otázek od vlastníků komunikací, přilehlých objektů, či lidí bydlících v lokalitě (např. zda MO ČRS opraví poškozené komunikace, zda nedojde k poškození přilehlých budov či drážního tělesa, zůstane-li zajištěna cesta pro lidi z okolí). Doprava sedimentů nebyla do doby jednání projednána s vlastníky pozemků a při odvozu plánovaných 85 000 m³ to znamená projetí cca 8500 nákladních aut. Předseda MO ČRS byl vyzván majetkovým odborem, aby předložil návrh smlouvy, která by řešila následné opravy komunikace po odvozu sedimentů, což je postup shodný v obdobných případech. MO ČRS žádný návrh nepředložil.
Bude se odbor životního prostředí vyjadřovat k nyní připravované cestě přes pozemky Lesů ČR?
Ano, určitě. V současné době ale odbor životního prostředí neobdržel žádnou žádost o vyjádření k tomuto záměru. Závěr jednání z 10. 4. 2008 zněl, že OŽP a MO ČRS Strakonice budou jednat o možnosti odvozu sedimentů lesem a úpravě této cesty. Od tohoto jednání zatím nikdo s odborem životního prostředí nejednal, nedošlo ani k předběžné konzultaci s případným projektantem této trasy. Na ústní dotaz pracovníka OŽP v říjnu tohoto roku předseda MO ČRS sdělil, že projektovou dokumentaci ještě připravují. Odbor životního prostředí se bude k záměru vyjadřovat z hlediska státní správy, neřeší však projednání s vlastníky pozemku, přes které by byl odvoz zajištěn.
Jak vidí odbor životního prostředí význam Blatského rybníka? K čemu by měl sloužit?
Blatský rybník je součástí územního systému ekologické stability (ÚSES) – a to jako prvek lokálního biocentra č. 308 „Blatský rybník“. Do ÚSES byl zařazen jako vodní plocha a přilehlé lužní porosty s rozsáhlými koloniemi Calla palustris (ďáblík bahenní, zvláště chráněný druh rostliny, kategorie „ohrožené“), kde cílem opatření je ochrana extenzivního charakteru nádrže s přirozenými litorálními a lužními porosty. Kromě výskytu výše uvedených zvláště chráněných druhů rostlin má rybník význam i jako prvek s významnou krajinotvornou funkcí, retenční funkcí a v neposlední řadě i velmi důležitou funkcí posílení druhové pestrosti rostlin a živočichů (významná je zejména přilehlá olšina s mokřadem).
Nehrozí rybníku Blatský, že úplně zaroste a zanikne?
To samozřejmě hrozí a zástupci MO ČRS s tím neustále argumentují a při jednáních tento argument používají jako možný následek při nesplnění jejich požadavků. Odbor životního prostředí má zájem na zachování rybníka, proto také souhlasil s jeho odbahněním. Podmínky vydané k tomuto souhlasu jsou rozhodně splnitelné.
Prosazuje město pouze své vlastní investiční akce na úkor rybářů?
Odbor životního prostředí nedělá žádný rozdíl mezi projekty města a projekty fyzických nebo právnických osob. Jednání k záměru odbahnění rybníka Blatský probíhalo formou správního řízení, při kterém orgán ochrany přírody posuzoval míru dotčení zájmů stanovených zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a stanovil rozhodnutím takové podmínky, aby byla zajištěna ochrana přírody tak, jak to ukládá zákon. Žadatel se proti vydanému rozhodnutí odvolal, využil tedy možnost použití opravných prostředků. Odvolání bylo nadřízeným správním úřadem zamítnuto. Odbor životního prostředí souhlasil s odbahněním rybníka vydáním rozhodnutí dne 16.7. 2007, za současného splnění podmínek ochrany přírody. Přes vydání tohoto souhlasného rozhodnutí nebylo odbahnění provedeno. Příprava projektu odbahnění rybníka Blatský byla ze strany MO ČRS podceněna, chybí návaznost na logistiku, včetně řešení problémů s kontaminovaným sedimentem (dle dodaného protokolu o zkoušce je v sedimentu nadlimitní výskyt arsenu).
Poslal odbor životního prostředí na rybáře inspekci životního prostředí?
Odbor životního prostředí povolil MO ČRS letnění rybníka za podmínky vytvoření hrázky v zadní části rybníka z důvodu, aby byly po dobu letnění zavodněny břehové porosty. Tuto podmínku rybáři nesplnili, čímž docházelo k vysychání a hrozilo nenávratné poškození až zničení břehových porostů. V takovém případě jsme povinni informovat inspekci, která však s MO ČRS nevedla žádné správní řízení, vše bylo řešeno formou domluvy.
Pokud máte další dotazy k rybníku Blatský, velmi rádi je zodpovíme:
Ing. Jaroslav Brůžek, vedoucí odboru životního prostředí, email: jaroslav.bruzek@mu-st.cz(link sends e-mail)
Ing. Ondřej Feit, oddělení ekologie krajiny, email: ondrej.feit@mu-st.cz