Zpět na úvodní stránku
George Orwell a podobenství jeho knihy Farma zvířat se Strakonicemi
25.2.2017. Farma zvířat je satirický román, přibližující formou bajky na příkladu skupiny zvířat politické a sociální vztahy mezi lidmi. Zajímavostí je, že v něm najdeme podobenství se současnou politikou ve Strakonicích, ač kniha vznikla před více než 70 lety. Není to ovšem překvapivé, mnohdy se totiž historie opakuje. Autorem knihy je britský novinář, esejista a spisovatel George Orwell [25.6.1903 – 21.1.1950], vlastním jménem Eric Arthur Blair. Jeho nejznámějšími díly jsou romány Farma zvířat (napsána v průběhu Druhé světové války) a 1984 (napsána v roce 1950). Obě díla popisují nehumánnost totalitních režimů a extremistických ideologií. Zvuková ukázka na konci článku.
Foto 1: George Orwell; narozen 25.6.1903 Motihari, Britská Indie; zemřel 21.1.1950 Londýn, Spojené království ve věku 46 let
Farma zvířat vyšla celosvětově poprvé v roce 1945, u nás pak v roce 1946 v nakladatelství I. L. Kober. V tehdejším Československu po roce 1948 byla zakázána, poprvé tak vyšla až v roce 1981 v německém exilovém nakladatelství Index pod názvem „Zvířecí statek“. Po roce 1989 se u nás dočkala hned několika vydání: 1991 (nakl. Práce), 2000 (nakl. Aurora), 2004 (nakl. Aurora), 2008 (nakl. Argo – dvojjazyčně), 2009 (nakl. Radioservis – zvuková nahrávka, namluvil Josef Vinklář [1930-2007]) a 2015 (nakl. Argo).
Foto 2: Obálky všech českých vydání Farmy zvířat od roku 1981 do roku 2015
Farma zvířat se dočkala i divadelní dramatizace. Na divadelních prknech ji uvedlo například Slovácké divadlo Nafurt!, Moravské divadlo v Olomouci nebo Činoherní studio v Ústí nad Labem. Ve Francii bylo vydáno i nařízení, kterým se zakazovalo farmářům pojmenovávat svá prasata jménem Napoleon. Ve Spojených arabských emirátech byla kniha zakázána, jelikož mluvící prasata odporovala učení islámu. Problémy měla kniha i v roce 1945 v USA, protože kritizovala tehdejšího válečného spojence SSSR. V roce 1999 vznikl hraný film Farma zvířat (režie: John Stephenson) a v roce 1954 byla natočena animovaná verze Farmy zvířat (režie: Joy Batchelor a John Halas).
V dalším textu jsou uvedena jenom některá podobenství knihy s ději a osobami ve Strakonicích, a to v závorkách. Přirovnání ovšem není nikdy 100 %, vždy jde o určitou nadsázku – více či méně vypovídající o vzájemných přirovnáních. Než čtenář začne dělat z textu závěry, bylo by dobré si knihu vypůjčit a přečíst. Sehnat lze i zvukovou podobu knihy, namluvenou vynikajícím hercem Josefem Vinklářem. Na konci tohoto článku je z ní přiloženo několik audioukázek. Farmu zvířat si čtenáři ze Strakonic mohou půjčit například ve Šmidingerově knihovně. Zde je odkaz přímo na její ON-LINE katalog: http://www4.knih-st.cz/clavius/.
Děj knihy se odehrává na farmě pana Jonese (Strakonice), na které její majitel chová domácí zvířectvo. Jednou začne dominantní a výstavní prase Major (Strakonická Veřejnost) zvířatům na základě svého snu přednášet o tom, jak jsou utlačovaná a proč by se měli zbavit svého pána, tedy nepřítele (Vondryse a spol.). „Člověk (Vondrys a spol.) je náš jediný opravdový nepřítel. Odstraňme člověka (Vondryse a spol.) a hlavní příčina hladu a přepracování (všechny neduhy Strakonic za posledních 650 let) zmizí.“.
Foto 3: Scéna z animované verze knihy Farma Zvířat, natočeno v roce 1954
„Copak není úplně jasné, soudruzi, že toto zlo našeho života pochází z tyranie lidských bytostí (Vondryse a spol.)? Produkty naší práce nám budou patřit pouze tehdy, zbavíme-li se člověka (Vondryse a spol.)! Mohli bychom získat svobodu a bohatství téměř ze dne na den! Co tedy musíme udělat? Ve dne v noci, tělem i duší pracovat na svržení lidské rasy (Vondryse a spol.). A to je moje poselství, soudruzi: REVOLUCE!… Nezapomeňte, soudruzi, že ve své odhodlanosti nesmíte ochabnout. Nic vás nesmí zarazit. Neposlouchejte nikdy ty (lidi kolem Vondryse), kteří vám budou tvrdit, že člověk (Vondrys s spol.) a zvíře (občané Strakonic) mají společné zájmy, že prospěch jednoho je prospěchem druhého. To vše jsou lži! Všichni lidé jsou nepřátelé (Vondrys a spol.), všechna zvířata jsou si soudruhy (podřízená jen nám, prasatům – o tom se ale raději před revolucí ještě nemluví)!“
Prase Major dále zdůraznilo, že se zvířata nikdy v ničem nesmí podobat člověku (Vondrysovi a spol.) a napodobovat jeho zvyky (způsoby práce Vondryse a spol.). Naučil také všechna zvířata píseň „Zvířata Anglie“, kterou znal z mládí, když byl ještě malé sele. Krátce nato Major zemřel a s ním se vytratily i jeho ušlechtilé cíle (původní cíle Strakonické Veřejnosti pracovat pro blaho občanů, hnutí se v knize podobá právě praseti Majorovi). Zůstala pouze revoluce. Zůstali jen lidé morálních vlastností jako je Hrdlička, Jungvirt, Oberfalcer, Christelbauer, Zoch (ve Farmě zvířat se podobají prasatům Napoleonovi, Kulišovi, Pištíkovi) a jim věrní.
Zvířata můžeme v knize dělit na několik základních skupin. Na koně (Boxer a Lupina – prasatům oddaní horliví pracovníci), ovce (Tupý dav, jenž bez přemýšlení opakuje naučené fráze, nemají svůj vlastní názor, nechtějí ho ani mít, na nic se neptají. Svým sborovým hlasitým opakováním frází přehluší jakýkoliv hlas odporu nebo protinázor. Stále například opakují „Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné“, aby nikdo jiný nemohl nic dalšího říct. Jde o ideální materiál pro totalitní vládce.), psy (represivní složka prasat slepě vykonávající rozkazy), osly (těm je vše úplně jedno, v knize osel Benjamin) a slepice (kritici, kteří za svou rebelii zaplatí životem). Ještě ovšem nesmíme zapomenout na havrana. Ten představuje víru. Utlačovanou, prasaty zneužívanou.
„Iniciativy uspořádat revoluci se ujala prasata, v čele s Kulišem (místostarostka Brejchová a tajemník Stroner – oba dva i jako Kuliš dopadli), Napoleonem (starosta Hrdlička a místostarosta Jungvirt) a Pištíkem (zastupitelé Christelbauer, Oberfalcer a Zoch – zejména dva posledně jmenovaní jako by tomuto praseti „z oka vypadli“). Posledně jmenovaný byl brilantní řečník, a když debatoval o nějakém obtížném bodu, měl svůj zvláštní způsob poskakování ze strany na stranu a přitom mrskal ocáskem, což z nějakých důvodů působilo velmi přesvědčivě. Ostatní zvířata říkala, že dovede udělat z černého bílé. Tito tři shrnuli učení starého Majora do komplexního systému učení, kterému říkali animalismus.“.
Aby náš příběh byl úplný, je zapotřebí ještě rozdat další role. Vlastnosti koňů, ovcí, psů a oslů najdeme kumulovaně hned v několika členech rady města (radní Moučka, Štrébl a Vlasáková). Vlastnosti koňů, ovcí a oslů v sobě pak nesou ještě někteří další členové zastupitelstva města (zastupitelé Bernard, Svoboda, Eigner, Zach a Horejš).
Prasata během doby vymývala mozky ostatním zvířatům a tlačila je do revoluce. Zvířata byla systematicky přesvědčována, že se jim daří špatně, i když oni sami to ještě nevěděli. Prasata se jim snažila ukázat, že jen jejich učení a názory jsou pro ně to nejlepší.
Foto 4: Tak jak dopadne v knize kůň Boxer, tak ve Strakonicích dopadl tajemník Stroner a místostarostka Brejchová. Ač se snažili pracovat stále lépe a lépe, prasata je stejně bez milosti odepsala. Jejich osud je přitom podobný i osudu prasete Kuliše, které bylo také podobně zlikvidováno.
„Nejoddanějšími žáky prasat byla dvojice tahounů Boxer a Lupina. Tihle dva zřídkakdy něco sami vymysleli, ale jak jednou uznali vepře za své učitele, přijímali všechno, co řekli, a pomocí nejprostších argumentů to předávali ostatním.“ (radní Moučka, Štrébl a Vlasáková, zastupitelé Bernard, Svoboda, Eigner, Zach a Horejš).
Revoluce se ve Farmě zvířat odbyla mnohem dříve a snadněji, než kdokoliv předpokládal – a to včetně prasat. Vznikla samovolně, z malicherné příčiny. Jednou pan Jones po příchodu domů usnul a zvířata měla hlad. Vše by se vyřešilo, nebýt aktivních prasat, která situaci zneužila a převedla ji do skutečné revoluce. Té se pak chopila jako její vůdci. Zvířata nakonec ani nemohla uvěřit tomu, že vše šlo tak snadno. Ovšem ani ve Strakonicích revoluce neproběhla zas až tak zásluhou Strakonické Veřejnosti. Ta na ni měla jen malou zásluhu. Uvedené hnutí s extremistickými rysy práce se totiž pouze svezlo na celostátní vlně nechuti proti větším politickým stranám a těm, kteří byli ve funkcích již delší dobu. Stačilo tedy jen pomlouvat, dehonestovat a lhát – a vítězství se muselo dostavit.
Po revoluci se zvířata usnesla, že nikdo z nich nebude žít v domě pana Jonese, nikdo si nebude oblékat oblečení lidí. Dům lidí chtěli zachovat pouze jako muzeum. Všichni souhlasili, že v něm nikdy nesmí bydlet žádné zvíře. Zvířata si stanovila i sedm přikázání animalismu, jejich nového učení:
„Sedm Přikázání
- Každý, kdo chodí po dvou nohách, je nepřítel.
- Každý, kdo chodí po čtyřech nohách nebo má křídla, je přítel.
- Žádné zvíře nebude chodit oblečené.
- Žádné zvíře nebude spát v posteli.
- Žádné zvíře nebude pít alkohol.
- Žádné zvíře nezabije jiné zvíře.
- Všechna zvířata jsou si rovna.“
Prasata se ujala moci, protože byla ze všech nejaktivnější. Ze všeho nejdříve přesvědčila ostatní zvířata, že je nutné pracovat. Prasata sama sice žádnou práci nevykonávala, zato všechno řídila a dohlížela na ostatní. Prasata vždy vypila i všechno společné mléko a jiným zvířatům nic nenechala. Začala se chovat povýšeně a ostatní ovládala. Pro ty méně chápavé, jednodušší a nepřemýšlivé jedince, zavedla zkrácené heslo nahrazující výše uvedených sedm přikázání. Znělo takto: „Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné“. Všechna zvířata přijala za své, že kdo si heslo osvojí, bude uchráněn před lidským vlivem (Vondryse a jemu podobných).
Na zvířecí farmu se plíživě vkrádal teror. Pro zvířecí obyvatele nenastaly vysněné zářné zítřky, naopak přišla prasovláda. Prasata začala třeba odebírat psům štěňata s tím, že za jejich výchovu budou odpovídat sama. Ve skutečnosti z nich začala vychovávat trestající komando, jež bylo v budoucnu použito proti samotným zvířatům. Prasata nejenom že znárodnila mléko, ale i třeba jablka. Zvířata reptala, nic jim to ale nebylo platné. Prasata čím dál tím více vládla formou diktatury. Ideály revoluce byly tak nějak zapomenuty.
Foto 5: Ilustrace z knihy Farma zvířat od Ralpha Steadmana
Ač v principech revoluce bylo stanoveno, že zvířata nikdy nebudou spolupracovat s lidmi, prasata ostatní zvířata přesvědčila, že s některými lidmi je dobré spolupracovat. Prasata to zvířatům předložila tak šikovně, že ta ani nepoznala, že navazují spolupráci s takovými lidmi, kteří přinášejí zisky pouze pro samotná prasata. Zvířata pod vedením prasat svedou i první bitvu s lidmi, je i první mrtvý.
Z farmy zvířat postupně mizí jednotlivá zvířata a nikdo se nikdy nedozví, kam zmizela. Některým se sice podaří utéct z dosahu teroru prasat, jiná jsou zase zabita beze svědků. Prostě jednoho dne zmizí a již je nikdy nikdo neuvidí. Jednoho dne zmizelo i samotné prase Kuliš, kterého se rozhodlo zlikvidovat druhé prase z vedení, tedy Napoleon. K likvidaci Kuliše byl použit argument, že chtěl stavět větrný mlýn. Až byl Kuliš zlikvidován, Napoleon potichu změnil názor a sám stavbu mlýna nařídil. Teď se to již mohlo, konkurent Kuliš byl pryč. Kupodivu podobná taktika, jakou zavedli lidé ze Strakonické Veřejnosti ve Strakonicích. Nejdříve vše pohanit a za čas většinu z toho dělat stejně – ono to totiž ani jinak dělat nejde.
Rovněž ve Farmě zvířat začala revoluce požírat své děti. Pokud se někdo ozval, i ze samotných prasat, byl okamžitě umlčen. Šlo již o život. Argumenty přestaly platit. Kdo souhlasil pokaždé a bezvýhradně s prasaty (starosta Hrdlička a místostarosta Jungvirt), byly ovce (radní Moučka, Štrébl a Vlasáková, zastupitelé Bernard, Svoboda, Eigner, Zach a Horejš). Ty bečely souhlasně na vše, co prasata vymyslela. Když se někdo přece jenom ozval, prase Pištík ho přesvědčil, že se mýlí (zastupitelé Christelbauer, Oberfalcer a Zoch).
Foto 6: Scéna z animované verze knihy Farma Zvířat, natočeno v roce 1954
Prasata v rozporu se sedmero přikázáním začala bydlet v domě pana Jonese. Porušovat začala i ostatní body přikázání. Ostatně ona přikázání napsaná na zdi prasata nejdříve sama pozměnila a časem i smazala. Přikázání přestala platit, platila pouze pravidla prasat. Cokoliv se nepovedlo, kladlo se za vinu „zrádci“ praseti Kulišovi nebo lidem (Vondrysovi a spol.). Veškerá nebezpečí vycházela z Kuliše nebo z lidí (Vondryse a spol.). Na Kuliše a na lidi (Vondryse a spol.) se svedlo cokoliv.
Prasata neustále mluvila o důkazech, které ovšem nikdo nikdy neviděl. Prase Pištík (zastupitelé Christelbauer, Oberfalcer a Zoch) vždy vše zvířatům vysvětlil. Na vše měl odpověď. Pokaždé je přesvědčil, že jsou to právě zvířata, která se ve svých názorech, zkušenostech a vzpomínkách mýlí. Vůdčí prase Napoleon začal pomocí svých psů i popravovat zvířata, která předtím donutil doznat se k nejrůznějším zločinům. Okamžitě nato byla utracena. Prasata neskutečně lhala. Stejně, jako Strakonická Veřejnost.
Dobu před Revolucí si už skoro nikdo nepamatoval. Zvířatům se způsob vlády prasat nelíbil, bylo však pro ně jednoduché a hlavně pohodlné se jim poddat. Na vládu lidí (Vondryse a spol.) si už také skoro nikdo nepamatoval. Všichni ale „věděli“, že to byla špatná doba. Prasata je naučila takto přemýšlet. Ať prasata provedla cokoliv špatného, vždy ujišťovala zvířata, že bez nich by se mohli vrátit lidé (Vondrys a spol.). A to přece nikdo nechce… Zvířata tak žila úplně mimo realitu a přestala používat své názory a myšlenky.
![Farma zvířat, 2009 (nakl. Radioservis – zvuková nahrávka, namluvil Josef Vinklář [1930-2007])](/orwell/orwell_7.jpg?1488046988)
Foto 7: Farma zvířat, 2009 (nakl. Radioservis – zvuková nahrávka, namluvil Josef Vinklář [1930-2007])
Úryvky z knihy na závěr:
„Sirotků spása
Fontána štěstí
Lahodnou šlichtou nám kbelíky plní.
Zřím-li jej, srdce mi jásá...
Kdo má tak klidné a laskavé oči?
Pouze a jedině on!
Kdo?
Soudruh Napoleon!
Šlechetné prase
Všechno nám dává
Po dvakrát denně se dosyta najím.
Zeptej se, čí je to práce?
Kdo mi vždy poskytne voňavou slámu?
Pouze a jedině on!
Kdo?
Soudruh Napoleon!
Rodí se sele.
Doroste brzy.
Od prvních chvilek se učí,
kdo Farmě zvířat se zasvětil cele.
Zakvičí sborově nesmělá hlásky:
Kdo je hoden té nesmírné lásky?
Pouze a jedině on!
Kdo?
Soudruh Napoleon!“
„Benjamin ucítil na rameni zafunění. Ohlédl se. Byla to Lupina. Její staré oči byly zakalenější než jindy. Aniž by něco řekli, odebrali se spolu na konec velké stodoly, kde bylo napsáno Sedm přikázání. Minutu či dvě tam stáli a dívali se na bílá písmena na černém podkladě.
„Mám už slabý zrak,“ řekla Lupina. „Ani za mlada jsem nepřečetla, co tam je napsáno. Zdá se mi ale, že zeď vypadá nějak jinak. Je tam oněch Sedm přikázání, jako dříve, Benjamine?“ A Benjamin poprvé porušil svoji zásadu, když jí přečetl, co je na zdi napsáno. Nebylo tam nic mimo jediného přikázání. To znělo:
VŠECHNA ZVÍŘATA JSOU SI ROVNA,
ALE NĚKTERÁ
JSOU SI ROVNĚJŠÍ
A tak potom už nebylo zvířatům divné, že druhý den prasata, která dohlížela na práci na farmě, měla všechna v paznehtech bič. Nepřipadalo jim zvláštní ani to, že si prasata koupila rádio, objednala zavedení telefonu a předplatila různé noviny. Nebylo nic neobyčejného na tom, když se Napoleon procházel po zahradě farmy s dýmkou v rypáku – ani když si prasata navlékla obleky ze šatníku pana Jonese. Napoleon sám se objevil v černém převlečníku, kožených kalhotách a kamaších, zatímco jeho oblíbená sviňka se objevila v nedělních hedvábných šatech paní Jonesové.“
Zvukové ukázky románu Farma zvířat, 2009 (nakl. Radioservis – zvuková nahrávka, namluvil Josef Vinklář [1930-2007]). Nejde o celou knihu:
Karel Janský
Obsah fotografií: Foto 1 – George Orwell; narozen 25.6.1903 Motihari, Britská Indie; zemřel 21.1.1950 Londýn, Spojené království ve věku 46 let; foto 2 – Obálky všech českých vydání Farmy zvířat od roku 1981 do roku 2015; foto 3 – Scéna z animované verze knihy Farma Zvířat, natočeno v roce 1954; foto 4 – Tak jak dopadne v knize kůň Boxer, tak ve Strakonicích dopadl tajemník Stroner a místostarostka Brejchová. Ač se snažili pracovat stále lépe a lépe, prasata je stejně bez milosti odepsala. Jejich osud je přitom podobný i osudu prasete Kuliše, které bylo také podobně zlikvidováno.; foto 5 – Ilustrace z knihy Farma zvířat od Ralpha Steadmana; foto 6 – Scéna z animované verze knihy Farma Zvířat, natočeno v roce 1954; foto 7 – Farma zvířat, 2009 (nakl. Radioservis – zvuková nahrávka, namluvil Josef Vinklář [1930-2007]).
Autoři a zdroj fotografií: Foto 1 – acclaimmag.com; foto 2 – Moravská zemská knihovna; foto 3 a 4 – animovaná verze Farmy zvířat; foto 5 – Farma zvířat; foto 6 – animovaná verze Farmy zvířat; foto 7 – Radioservis, 2009.