Zpět na úvodní stránku
Plovárna jako drahá a splasklá předvolební bublina Strakonické Veřejnosti
8.6.2016. Strakonice mají po mnoha letech opět veřejnou plovárnu v podobě mola na Podskalí. Naplnil se tím jeden ze slibů Strakonické Veřejnosti (SV). Mělo jít o podobnou stavbu, jaká již kdysi na řece Otavě existovala. Hnutí Strakonická Veřejnost na svém webu o tom doslova píše: „Již v minulosti podobná „veřejná plovárna“ existovala, což dokládají dobové fotografie z počátku 20. století.“ Že jde ale spíše o splasklou volební bublinu v režii SV, dokládají následující důkazy a fakta.
Foto 1: Nová plovárna ve Strakonicích na řece Otavě na Podskalí podle realizace Strakonické Veřejnosti
Obnovit ve Strakonicích plovárnu na řece je dobrým nápadem. Lokalita na Podkalí byla vybrána dobře. Projekt dobře vypracoval architekt David Andrlík, i když v rámci zadání do výše 300 tis. Kč. Tak kde je tedy problém? Ten musíme hledat v samotné Strakonické Veřejnosti, která opět realizuje hlasitě dobrý nápad tím nejhorším možným způsobem. Vedení města vybudovalo místo atraktivního rekreačního mola pro širokou veřejnost a projíždějící vodáky jakési minimolo, vhodné tak maximálně pro návesní rybník, „aby se kachnám lépe chodilo do vody“.
Města i malé vesnice se snaží při budování svých staveb a svého zázemí sázet na účelnost, atraktivitu a prestiž. Současné vedení města Strakonice naproti tomu sází pouze na co nejnižší cenu. Kdyby Strakonická Veřejnost působila na přelomu 14. a 15. století a měla postavit třeba Karlův most v Praze, Břetislav Hrdlička a spol. by postavili tak maximálně dřevěnou lávku – s vynecháním každého druhého prkna. Navíc by ji postavili z použitého dřeva, nejlépe z bouraček. Stavět kamenný most s oblouky? Víte co by to stálo? Strakonické Veřejnosti totiž nejde o kvalitu a o to, aby jejich stavby přilákaly do Strakonic turisty. Kvalita je nezajímá, tu obkecají. Důležitější je pro ně chlubit se nízkou cenou, za kterou to či ono pořídili.
Nízká cena je ale pouze relativní. Vzpomeňme si na okružní křižovatku ulic Ellerova a Na Ohradě. Připomenout si ji můžeme v článku „Okružní křižovatka Na Ohradě a Ellerova ve světle důkazů a faktů – 1. část“. Dokumentuje, že cílem Strakonické Veřejnosti je postavit vždy co nejlevnější polotovar a časem za pomoci dalších nákladů, ovšem hlavně potichu, dávat vše do pořádku. Pouze občané Strakonic se nesmí dozvědět, že konečná cena je podstatně vyšší, než ta hlasitě vykřikovaná. Podobnou taktiku najdeme i u mola na Podskalí. Architekt David Andrlík navrhl molo jako modulární systém. Projekt dokonce ukazuje možnost rozmístění až šesti modulů. Další moduly nad tento počet se dají samozřejmě přidělávat. Ovšem nové moduly = další navýšení ceny. A víte, co by to stálo?…
Foto 2: Modulární systém strakonického mola navržený zajímavě architektem Davidem Andrlíkem
Současné tři moduly jsou pro Strakonice rozhodně nedostatečný počet. Podívejme se, jak navíc skutečně vypadala původní plovárna. To, že tzv. molo na Podskalí Strakonická Veřejnost prezentuje jako „plovárnu“, je zneuctěním původních stavitelů strakonické plovárny z meziválečného období. Tehdy šlo o skutečnou plovárnu, za kterou se Strakonice nemusely stydět. Vydávat za plovárnu molo Strakonické Veřejnosti je jako přirovnávat třeba stavbu hradu ke stavbě dřevníku nebo kurníku. Za cenu 300 tis. Kč je drahé, byť v ceně je ještě převlékárna.
Foto 3: Původní plovárna na levém břehu řeky Otavy v první polovině 20. století a její nejbližší okolí
Foto 3a: Původní plovárna na levém břehu řeky Otavy v první polovině 20. století – detail plovárny
Foto 4: Původní plovárna na levém břehu řeky Otavy v první polovině 20. století – plovárna a její širší okolí
Foto 5: Původní plovárna na levém břehu řeky Otavy v první polovině 20. století – se siluetou hradu v pozadí
Foto 6: Původní plovárna na levém břehu řeky Otavy v první polovině 20. století obležená návštěvníky – se siluetou hradu v pozadí
Foto 7: Původní plovárna na levém břehu řeky Otavy v první polovině 20. století obležená návštěvníky
Foto 8: Původní plovárna na levém břehu řeky Otavy v první polovině 20. století obležená návštěvníky
Foto 9: Původní plovárna na levém břehu řeky Otavy v první polovině 20. století – půjčovna loděk pana Bechyňského se siluetou hradu v pozadí
Že stavba v režii Strakonické Veřejnosti ve skutečnosti žádnou plovárnou není, dokládá také informační cedule u mola samotného. Ve skutečnosti se totiž jedná o „Molo pro usnadnění přístupu do řeky pro potřeby koupání“. Jeho velikost je 9 x 2,5 metru. Jakmile ho tedy obsadí jedna rodina nebo parta, ostatní návštěvníci mají prostě smůlu. Pokud budou ještě obecně nepřizpůsobiví a netolerantní, tím hůře.
Vedení města prý nyní ještě hledá provozovatele lodiček a šlapadel. Pro ně se bude stavět další zařízení? A jak u současného mola budou kotvit loďky vodáků? Proč se vše neřešilo najednou? Původní plovárna ve 20. letech minulého století měla vyřešeno i kotvení lodiček. Otázek je více než odpovědí a dokumentují jenom další nepromyšlenou realizaci v režii nového vedení města a Strakonické Veřejnosti, tentokrát za 300 000 Kč. Až přijde někdo po nich a bude chtít vybudovat skutečnou plovárnu, musí začít úplně od začátku.
Foto 10: Molo na Podskalí se ve skutečnosti jmenuje „Molo pro usnadnění přístupu do řeky pro potřeby koupání“
Další dva obrázky dokumentují detail, kdy projekt počítá s rozumným řešením vstupu do vody a realizace je levnějším, pro návštěvníky krajně nebezpečným experimentem. Molo je samo o sobě dosti vratké, a když na něm budou „řádit“ třeba děti, je otázkou času, kdy se nabodnou na tyče od schůdků do vody. Doufejme, že snahu Strakonické Veřejnosti odnesou pouze naražená žebra a že jejich tzv. levnější řešení neodnese někdo na životě. Proč není žebřík nahoře zakulacený, jak je tomu běžné na jiných plovárnách? Odpověď je jednoduchá. Šlo by o dražší variantu, kterou SV nepřipustí. Viz fotografie níže. Anebo se budou schůdky časem potichu měnit, jako se měnilo spackané zábradlí v kulturním domě v režii ředitele Christelbauera? Viz článek „2 + 2 plesy ve Strakonicích = 2 skvělé + 2 propadáky“, foto 10.
Foto 11: Podle projektu měly být schůdky do vody nahoře zakulacené, jak to můžeme vidět na jiných civilizovaných plovárnách
Foto 12: Zakončení schůdků v levné variantě Strakonické Veřejnosti, kdy nebezpečně trčící tyče nad molo jsou nebezpečím jak pro děti, tak i pro dospělé – Strakonická Veřejnost ale ušetřila
Vraťme se nyní ještě k titulku článku. Týká se předvolebních slibů Strakonické Veřejnosti. Podívejme se, co bylo před volbami ze strany tohoto politického hnutí, čítajícího několik málo osob, slibováno: „Veřejná plovárna – molo na Podskalí“…. „Molo by mělo zároveň umožnit kotvení lodiček.“… „Již v minulosti podobná "veřejná plovárna" existovala, což dokládají dobové fotografie z počátku 20. století“. U slibu SV byla umístěna i následující fotografie, vytvořená pomocí Photoshopu či jiného grafického programu.
Foto 13: Původní plovárna u hradu a slibovaná varianta veřejné plovárny Strakonickou Veřejností
Předně je zapotřebí říct, že Strakonická Veřejnost slibovala normální pevné molo a ne molo na plovoucích sudech. Když po slibu SV trochu víc zapátráme, zjistíme, že pravé foto je vlastně „vypůjčené“ molo z Hostivařské přehrady. Jako důkaz svědčí následující fotografie, převzatá z webu horydoly.cz. Anebo jiného, uvedené foto bylo zveřejněné na celé řadě webů. SV si ani nedala práci s kvalitní fotomontáží, odrazy stromů ve vodě a stromy samotné na jejich fotografii jsou převzaté z Hostivařské přehrady. Situace na řece Otavě je rozhodně jiná.
Foto 14: Molo z Hostivařské přehrady ještě před jejím napuštěním, které převzala Strakonická Veřejnost do svého obrázku – fotomontáže se strakonickým hradem
Podívejme se nyní, v čem je rozdíl. Tak předně slibované molo Strakonické Veřejnosti mělo být pevné a ne na plovoucích barelech. Molo SV má rozměry 9 x 2,5 metru a stálo necelých 300 000 Kč. Na druhou stranu porovnávání postavme molo na Hostivařské přehradě. Osud zdejšího koupaliště byl podobný tomu strakonickému. Na potoku zvaném Botič vzniklo první koupaliště již v roce 1924 a několikrát bylo předěláváno díky povodním, které ho poničily. Definitivně zaniklo v roce 1964, kdy ho zatopila nově vzniklá Hostivařská přehrada. Rovněž ve Strakonicích byla plovárna několikrát poničena velkou vodou.
Stejně jako ve Strakonicích, tak i na Hostivařské přehradě došlo k obnově plaveckého zázemí. Stalo se tak 20. června 2012, kdy bylo dáno do provozu dřevěné odpočinkové molo. To, které si SV vypůjčila do své fotografie. Vlastně jenom jednu malou část, protože to strakonické se nedá s tím na Hostivařské přehradě vůbec srovnávat. Redakce iStrakonice.cz se na něho zajela podívat a nyní čtenářům předkládáme detaily, které Strakonická Veřejnost na své fotografii zatajila. Už rozměry mola z přehrady jsou nesrovnatelné. Délka 56 metrů (kolmé molo 9 m) a šířka 4 až 4,9 metru. Výška nad hladinou je 60 až 85 cm. Aby molo vydrželo co možná nejdéle, je postaveno z dubového dřeva a je napuštěné speciálním olejem. Molo má celkovou plochu cca 300 m2 a je provedeno v několika výškových úrovních, aby návštěvníci zde mohli posedět i poležet.
Přístup do vody je na přehradě zajištěn dvěma žebříky se zakulacenými vrchy. Stejně, jako podobná jiná mola. Ne jako ve Strakonicích, kde z něho trčí celkem šest nebezpečných tyčí. Sporným je ve Strakonicích i žebřík v zadní části mola, kudy se návštěvník dostane maximálně do zeleně a kamení pod hladinou. Přitom nestálo by za to, udělat zde třeba dětské brouzdaliště? Ovšem víte, co by to stálo? Celkové náklady mola na Hostivařské přehradě dosáhly 2,7 mil. Kč bez DPH, tedy kolem 3 mil Kč s DPH. Pravdou je, že molo ve Strakonicích stálo bez DPH pouhých 236 000 Kč. Co se ovšem týká účelnosti, jsou obě mola naprosto nesrovnatelná.
Foto 15: Odpočinkové molo na Hostivařské přehradě z doby jejího slavnostního otevření v roce 2012 – před napuštěním přehrady po její rekonstrukci
Foto 16: Odpočinkové molo na Hostivařské přehradě z června 2016 – jak ho nafotila redakce iStrakonice.cz
Foto 17: Odpočinkové molo na Hostivařské přehradě z června 2016 – jak ho nafotila redakce iStrakonice.cz
Foto 18: Odpočinkové molo na Hostivařské přehradě z června 2016 – jak ho nafotila redakce iStrakonice.cz
Foto 19: Odpočinkové molo na Hostivařské přehradě z června 2016 s kvalitním zábradlím a kvalitními schůdky do vody – jak ho nafotila redakce iStrakonice.cz
Foto 20: Odpočinkové molo na Hostivařské přehradě z června 2016 – jak ho nafotila redakce iStrakonice.cz
Foto 21: Odpočinkové molo na Hostivařské přehradě z června 2016 zezadu – jak ho nafotila redakce iStrakonice.cz
Foto 22: Hezky upravené okolí odpočinkového mola na Hostivařské přehradě z června 2016 – jak ho nafotila redakce iStrakonice.cz
Foto 23: Hezky upravené okolí odpočinkového mola na Hostivařské přehradě z června 2016 – jak ho nafotila redakce iStrakonice.cz
Foto 24: Odpočinkové molo na Hostivařské přehradě – letecký snímek
Jako důkaz, že existují i další zajímavé příklady, a ne pouze to na Hostivařské přehradě, přinášíme ukázku i jiných mol, které byly realizovány rozumnými lidmi. Jinde to jde, protože tam nemají Strakonickou Veřejnost, která chce mít vše jenom to nejlevnější. Pokud se to tedy netýká jejich vlastních požitků, jako je třeba nákup luxusního služebního auta. Viz „Pro občany má vedení málo peněz, svoje zadky si ale bude vozit v luxusu“. Kdyby SV postavila na Podskalí molo podobné tomu, ze kterého si vypůjčila jeho část, sklidila by obdiv. Jak ale dokázala dobrou myšlenku pokazit, za to si zaslouží maximálně posměch.
Foto 25: Molo na rybníku Jordán v Táboře v jeho odpočinkové zóně
Foto 26: Molo na rybníku Jordán v Táboře v jeho odpočinkové zóně
Foto 27: Molo na přehradní nádrži Mšeno – Jablonecká přehrada
Není proto žádná pravda, že by byla ve Strakonicích zásluhou Strakonické Veřejnosti obnovena plovárna na řece Otavě. K tomu již vlastně došlo daleko dříve, kdy minulé vedení realizovalo stavbu lávky u hradu. Stalo se tak v místě skutečné bývalé plovárny. Spolu s lávkou byl vybudován i prostor pro přistávání lodí a pro snadnější vstup do vody o rozměrech zhruba 17,5 x 9,5 metru. Nejedná se sice o plovárnu v pravém slova smyslu, její účel je ale o hodně podobnější té z 20. let minulého století, než pokus Strakonické Veřejnosti. Na druhém břehu je navíc podobná plocha, která plní stejný účel.
Foto 28: Prostor pro přístup k vodě vybudovaný minulým vedením Strakonic na levém břehu Otavy připomíná zaniklou plovárnu mnohem více, než varianta Strakonické Veřejnosti
Foto 29: Prostor pro přístup k vodě vybudovaný minulým vedením Strakonic na pravém břehu Otavy připomíná zaniklou plovárnu mnohem více, než varianta Strakonické Veřejnosti
Jestli se budou Strakonice nadále rozvíjet pod taktovkou Strakonické Veřejnosti, z města se stane turistická destinace nanejvýše IV. cenové skupiny. Statisíce a miliony se utápí v projektech, které jsou hodny maximálně vesnicím o několika desítkách obyvatel a v budoucnu se budou muset buďto opravovat, anebo stavět znovu. Na závěr se podívejme ještě na několik dalších fotografií plovárny, realizované Strakonickou Veřejností.
Foto 30: Nová plovárna ve Strakonicích na řece Otavě na Podskalí podle realizace Strakonické Veřejnosti s dobře patrnými nebezpečnými šesti tyčemi od schůdků do vody
Foto 31: Nová plovárna ve Strakonicích na řece Otavě na Podskalí podle realizace Strakonické Veřejnosti – k čemu jsou schůdky v zadní části mola do kamenitého a neupraveného prostoru je záhadou
Foto 32: Součástí mola je v ceně i převlékárna ve sporné kvalitě provedení – jak asi bude odolávat například rozmarům počasí, jako je zima, sníh, vítr a déšť?
Karel Janský
Obsah fotografií: Foto 1 – Nová plovárna ve Strakonicích na řece Otavě na Podskalí podle realizace Strakonické Veřejnosti; foto 2 – Modulární systém strakonického mola navržený zajímavě architektem Davidem Andrlíkem; foto 3 – Původní plovárna na levém břehu řeky Otavy v první polovině 20. století a její nejbližší okolí; foto 4 – Původní plovárna na levém břehu řeky Otavy v první polovině 20. století – plovárna a její širší okolí; foto 5 – Původní plovárna na levém břehu řeky Otavy v první polovině 20. století – se siluetou hradu v pozadí; foto 6 – Původní plovárna na levém břehu řeky Otavy v první polovině 20. století obležená návštěvníky – se siluetou hradu v pozadí; foto 7 – Původní plovárna na levém břehu řeky Otavy v první polovině 20. století obležená návštěvníky; foto 8 – Původní plovárna na levém břehu řeky Otavy v první polovině 20. století obležená návštěvníky; foto 9 – Původní plovárna na levém břehu řeky Otavy v první polovině 20. století – půjčovna loděk pana Bechyňského se siluetou hradu v pozadí; foto 10 – Molo na Podskalí se ve skutečnosti jmenuje „Molo pro usnadnění přístupu do řeky pro potřeby koupání“; foto 11 – Podle projektu měly být schůdky do vody nahoře zakulacené, jak to můžeme vidět na jiných civilizovaných plovárnách; foto 12 – Zakončení schůdků v levné variantě Strakonické Veřejnosti, kdy nebezpečně trčící tyče nad molo jsou nebezpečím jak pro děti, tak i pro dospělé – Strakonická Veřejnost ale ušetřila; foto 13 – Původní plovárna u hradu a slibovaná varianta veřejné plovárny Strakonickou Veřejností; foto 14 – Molo z Hostivařské přehrady ještě před jejím napuštěním, které převzala Strakonická Veřejnost do svého obrázku – fotomontáže se strakonickým hradem; foto 15 – Odpočinkové molo na Hostivařské přehradě z doby jejího slavnostního otevření v roce 2012 – před napuštěním přehrady po její rekonstrukci; foto 16 – Odpočinkové molo na Hostivařské přehradě z června 2016 – jak ho nafotila redakce iStrakonice.cz; foto 17 – Odpočinkové molo na Hostivařské přehradě z června 2016 – jak ho nafotila redakce iStrakonice.cz; foto 18 – Odpočinkové molo na Hostivařské přehradě z června 2016 – jak ho nafotila redakce iStrakonice.cz; foto 19 – Odpočinkové molo na Hostivařské přehradě z června 2016 s kvalitním zábradlím a kvalitními schůdky do vody – jak ho nafotila redakce iStrakonice.cz; foto 20 – Odpočinkové molo na Hostivařské přehradě z června 2016 – jak ho nafotila redakce iStrakonice.cz; foto 21 – Odpočinkové molo na Hostivařské přehradě z června 2016 zezadu – jak ho nafotila redakce iStrakonice.cz; foto 22 – Hezky upravené okolí odpočinkového mola na Hostivařské přehradě z června 2016 – jak ho nafotila redakce iStrakonice.cz; foto 23 – Hezky upravené okolí odpočinkového mola na Hostivařské přehradě z června 2016 – jak ho nafotila redakce iStrakonice.cz; foto 24 – Odpočinkové molo na Hostivařské přehradě – letecký snímek; foto 25 – Molo na rybníku Jordán v Táboře v jeho odpočinkové zóně; foto 26 – Molo na rybníku Jordán v Táboře v jeho odpočinkové zóně; foto 27 – Molo na přehradní nádrži Mšeno – Jablonecká přehrada; foto 28 – Prostor pro přístup k vodě vybudovaný minulým vedením Strakonic na levém břehu Otavy připomíná zaniklou plovárnu mnohem více, než varianta Strakonické Veřejnosti; foto 29 – Prostor pro přístup k vodě vybudovaný minulým vedením Strakonic na pravém břehu Otavy připomíná zaniklou plovárnu mnohem více, než varianta Strakonické Veřejnosti; foto 30 – Nová plovárna ve Strakonicích na řece Otavě na Podskalí podle realizace Strakonické Veřejnosti s dobře patrnými nebezpečnými šesti tyčemi od schůdků do vody; foto 31 – Nová plovárna ve Strakonicích na řece Otavě na Podskalí podle realizace Strakonické Veřejnosti – k čemu jsou schůdky v zadní části mola do kamenitého a neupraveného prostoru je záhadou; foto 32 – Součástí mola je v ceně i převlékárna ve sporné kvalitě provedení – jak asi bude odolávat například rozmarům počasí, jako je vítr a déšť?
Autoři a zdroj fotografií: Foto 1, 10, 12, 16 až 23, 28, 29 až 32 – Karel Janský, foto 2, 11 – projekt strakonické plovárny; foto 3 až 9 – archiv autora; foto 13 – strakonickaverejnost.cz; foto 14 – horydoly.cz; foto 15 – praha.eu; foto 24 – google.cz/maps; foto 25, 26 – prejdijordan.webnode.cz; foto 27 – zivotnacestach.cz.