iStrakonice.cz - publicistika, investigace

Zpět na úvodní stránku

Strakonický pivovar ve světle důkazů a faktů – 1. část

18.1.2016. V minulosti bylo pro každého ctí a úspěchem, získal-li tzv. právo várečné, tedy oprávnění vařit pivo. Časem se jednotliví várečníci sdružovali a začaly tak vznikat mnohé pivovary. Kdo vařil dobře pivo a uměl je i prodávat, prakticky vždy na tom vydělal. Od počátku se jednalo o jedno z nejvýdělečnějších středověkých městských práv. Později pivovary vlastnila města i stát. Dnes v České republice již existuje jediný, tzv. měšťanský pivovar. Tedy ten, který je ve vlastnictví města. Je to DUDÁK - Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Stejně tak existuje pouze jediný národní podnik, který je ve vlastnictví státu. Jedná se o Budějovický Budvar, národní podnik. Mimochodem, mimořádně úspěšný a ziskový podnik.

Obsah článku:

1. Úvod do tématu o pivovaru;
2. Recenze nové prezentace strakonického pivovaru.

Foto 1: Titulní stránka nového webu strakonického pivovaru z ledna 2016

Majitelem strakonického pivovaru se od 1. ledna 2005 stalo Město Strakonice a nájemcem pivovaru pak obchodní společnost Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Až jednou pomine štvavá kampaň na minulé vedení, jistě by nebylo na škodu jako poděkování přijmout v zastupitelstvu města usnesení ve znění: „Vedení města v čele s Pavlem Vondrysem se koupí pivovaru zasloužilo o město“. Do budoucna, zejména po nákladných opravách v minulém období, může být totiž pivovar už významnou položkou v rozpočtu města – a to na straně příjmů. Slávu ovšem budou sklízet noví vládci města. Je přitom smutné, že svým předchůdcům za jejich moudrý krok ani nepoděkovali. O výhodách plynoucích pro město z vlastnění pivovaru si v našem seriálu povíme postupně mnohem více. Jde skutečně o rodinné stříbro. Stejně jako Budvar je stříbrem pro stát, Dudák je stříbrem pro Strakonice. Zejména z ekonomického hlediska! A o peníze přitom jde většinou „až na prvním místě“.

První část našeho seriálu o pivovaru začneme aktualitou z počátku ledna 2016. Ke starším událostem se vrátíme v dalších dílech. Na internetu se novinka objevila kolem 11.1.2016. Jde o novou prezentaci strakonického pivovaru na adrese www.pivovar-strakonice.cz. Podívejme se na ni tedy krátce po jejím zveřejnění. Popis se váže k datu 16.1.2016.

Bohužel se opět potvrdilo, že nové vedení skutečně šetří. Ovšem i tam, kde je to z dlouhodobé perspektivy vlastně plýtváním finančními prostředky. Nyní se zaměříme spíše na marketingovou hodnotu prezentace, než na její kvalitu programového zpracování. Zmíněná prezentace byla pivovarem připravována minimálně od června 2015, což potvrdil radní Oberfalcer. Kuriozitou je, že nové vedení města uvažuje také o „obnovení občasného vydávání pivovarských novin“. Tedy těch novin, jejichž tradici vydávání samo nové vedení po nástupu k moci zrušilo. Ve Strakonicích se od voleb v roce 2014 vůbec stalo zvyklostí, že nové vedení nejdříve něco zruší, aby to pak vzápětí s velkou slávou obnovilo – a zdůraznilo přitom svoji zásluhu. Anebo ke zrušení dojde potichu. To když zjistí, že jejich záměr je nepoužitelný do praxe.

Foto 2: Komentář radního Oberfalcera z 24.6.2015 (eStrakonice: Marketing strakonického pivovaru podruhé)

V posledních letech nebylo na českém pivovarském trhu asi možno nalézt horší webové stránky, než ty ze Strakonic. Ty původní byly skutečně velmi špatné. Jejich hodnocení najde čtenář v odkazech na závěr tohoto článku. K nim ještě jeden postřeh. Zavoláno bylo na telefonní čísla ze starého webu, pod kterými se nabízela koupě sortimentu Strakonického pivovaru. Ve většině případů dotyční ani nevěděli, že by pivo měli prodávat! Na jednom čísle se dokonce ozvala nic nechápající paní z účetní kanceláře. Jiná čísla byla zase nefunkční. Zde je třeba doplnit, že minulé webové stránky vznikly v době, kdy byl současný ředitel pivovaru obchodním ředitelem. Původní prezentace byla tedy především jeho špatnou vizitkou. A jak jsou na tom nové stránky, kdy on je již ředitelem celého pivovaru?

Titulní stránka. Nové webové stránky zaujmou především svojí nejednotností a roztříštěnou grafickou úpravou. Aby na podkladové mapě nebyly Strakonice překryty další grafikou, to je již pouze detail. Logo vlevo nahoře se ztrácí v grafice, neznalý návštěvník si zase nemusí uvědomit, že částečně skrytý název značí slovo „DUDÁK“. Písmeno „D“ překrývá zcela nevhodně okno facebooku. Na první pohled návštěvník ani nepozná, že jde o prezentaci pivovaru. Možná dobrý úmysl, provedení ovšem velmi špatné. Obdélník se stránkami YouTube působí jako „pěst na oko“, do grafiky naprosto nezapadá. Centrální loga by měla být základním prvkem webu. Ve skutečnosti jsou téměř neviditelná. Člověk jenom trochu obeznámený s principy marketingu ihned pozná, že se nejedná o práci profesionálního grafika. Úvodní zpracování připomíná nanejvýše tak studentskou seminární práci. My ale hodnotíme prezentaci městské firmy s obratem přes sto milionů Kč!

Webová adresa stránek. Technicky špatně nastavené tzv. DNS servery, kdy po zadání adresy ve tvaru „pivovar-strakonice.cz“ (bez www) dojde k zobrazení chybového hlášení, namísto prezentace pivovaru. Dnes je již mnoho lidí zvyklých zadávat adresu bez „www“. Ti mají ovšem smůlu a asi budou hledat raději jiný pivovar, než zkoumat, kde došlo k chybě. Staré stránky jsou v době psaní článku ještě stále dostupné na adrese www.dudak.eu, i když v omezené podobě.

Odkazy stránek. Zde došlo z marketingového hlediska k něčemu až neslýchanému. Po léta pivovar zveřejňoval na internetu odkazy na jednotlivé stránky svého webu. Po jejich úpravě ale nebyl schopen zajistit změnu těchto registrovaných odkazů, anebo nastavit přesměrování ze starých adres na nové stránky. Najdeme-li na webu například odkaz na Otavský zlatý, viz příklad: http://pivovar-strakonice.cz/sortiment/otavsky-zlaty-svetly-lezak, o dobrém pivu se nedozvíme vůbec nic (pro znalce – nepomůže ani přidat www). Zobrazí se nám pouze chybová stránka s textem „Tato webová stránka není dostupná“. Minimálně desítky starých odkazů se tak staly spuštěním nového webu bezcennými a klamavými. Tím samozřejmě trpí pivovar a jeho celkový přínos pro město. Odkazy umístěné na internetu po dobu mnoha let mají totiž velkou marketingovou hodnotu. Je pak minimálně nešikovností se těchto odkazů jen tak z neznalosti zbavovat.

Odkaz „O Pivovaru“. Zajímavě provedené, nedotažené ale do konce. Po kliknutí na „více zde…“ dojde k přechodu na Wikipedii. To je možné, šikovný marketingový pracovník by ale problematiku historie dokázal zpracovat mnohem lépe. Včetně propojení s dobovými dokumenty, videi a fotografiemi. Článek na Wikipedii o strakonickém pivovaru navíc není zpracován zrovna přehledným a reprezentativním způsobem. Ve světle povolební praxe ve Strakonicích se to ovšem dá pochopit – jedná se o levnější řešení.

Odkaz „Fotografie“. Zajímavě provedeno, proč se ale po kliknutí na fotografie čtenář dostane na facebook pivovaru, i když to ani nechtěl? To nedává logiku. Chce-li si prohlížet fotografie, proč ho nutit jít na facebook? Navíc, po přechodu na uvedenou sociální sít se mu zobrazí naprosto nepřehledná změť fotografií z různých období. Fotky přitom nejsou většinou ani popsány. Určitě by bylo zajímavé mít i možnost si zejména staré fotografie zvětšit.

Odkaz „Sortiment“. Přehled sortimentu není špatně proveden. Snad jenom – odsazení prvního řádku v odstavci se používalo před mnoha a mnoha lety u psacího stroje.

Odkaz „Prodejna“. Zdánlivý detail, nebylo by vhodné napsat, kde se vůbec prodejna nachází? Skutečně prodejna nemá na sebe žádný kontakt, například telefonní číslo? Kde je navíc psáno, že musí jít o podnikovou prodejnu v areálu pivovaru ve Strakonicích? Klidně může jít o prodejnu v jiném městě. Jak to zájemce pozná, aniž by musel někam telefonovat? Co tak čtenářům sdělit, co vše si mohou v prodejně zakoupit? Třeba mimo jednotlivých piv? U piv by zase nebylo špatné znát jejich aktuální nabídku.

Odkaz „Exkurze“. Zde by se daly vytknout typografické nedostatky, těmi se ale nyní raději tato recenze nezabývá. Stejně jako technickým pojetím prezentace.

Odkazy „Náš tým“ a „Kontakt“ v úvodu prezentace. Proč při kliknutí na odkaz „Kontakt“ dojde k zobrazení pouze položek „Objednávky“, „Organizační složka pivovaru v Brně“ a „Fakturační údaje“? Ostatní kontakty se zobrazí až z odkazu „Náš tým“. Ne každý čtenář bude hledat další informace za použití posuvníku. Tučný a na sebe nahuštěný text v kontaktech navíc působí dosti „humpoláckým“ a nečitelným dojmem.

Sociální sítě. Najdeme je až úplně dole, vpravo pod šedými značkami. Jako by se pivovar za ně styděl. Jde o facebook, instagram a youtube. Posledně jmenovaný odkaz nemá také zrovna moc reprezentativní obsah, je zde umístěno pouze jedno uživatelské video. Co tak zařadit reprezentační videa o strakonickém pivovaru, jeho historii, akcích a pivu? O obdélníku facebooku na začátku prezentace již bylo psáno. Dá se konstatovat, že strakonický pivovar neumí prostřednictvím webu se zákazníky účinně pracovat.

Odkaz „Kontaktujte nás“. Po vyplnění a odeslání formuláře nedostane čtenář žádnou zpětnou vazbu o tom, zda jeho vzkaz vůbec odešel. Do formuláře se také dají zapsat naprosté nesmysly, kolonka „Telefon“ vůbec neověří, že jde o telefon a už vůbec ne, že jde o čísla. Do kolonky „E-mail“ lze napsat jakékoliv hlouposti i bez domény – např. cz, .com a další. Kolonka tedy nevyžaduje platný e-mail. Formuláři stačí, když se někam napíše zavináč. Namísto obvyklého poděkování za odeslanou zprávu a potvrzení o jejím odeslání se čtenáři zobrazí opět titulní stránka. Asi jako poděkování a odměna za vzkaz navíc dojde k zobrazení dalšího okna na úvodní obrazovce. To obsahuje video a text: „Došlo k chybě, zkuste to prosím znovu později“. Kliknutím na „Další informace“ dojde k odskoku na stránky YouTube s informací „Chybová zpráva přehrávače videa“.

Foto 3: Úvodní stránka s nefunkčním videem zobrazená po odeslání formuláře „Kontaktujte nás“

Reklama na konci stránky. Aby se na stránkách pivovaru zobrazovala reklama Seznamu „Sklik“, to je skutečně u takto vážené firmy zarážející. Navíc po klinutí na reklamu dojde k zobrazení reklamního webu ve stejném okně, kde byly původně zobrazeny stránky pivovaru.

Kde je možné strakonické pivo zakoupit? Jedná se zde o tajnou informaci, kterou se zákazník za žádnou cenu nesmí dozvědět. Že se nově prodává pivo v Českých Budějovicích a v Praze? Po zveřejnění tohoto článku budou v pivovaru zřejmě padat hlavy, že se informaci o nových výčepních místech nepodařilo ututlat! A když ještě zveřejníme, že se pivo čepuje v Brně, ředitel pivovaru si možná bude volat rychlou záchrannou službu. Proč se ale tají, kde je možné zajít na strakonické pivo? To je prostě nepochopitelné! Na první pohled možná stránky pro neznalého člověka nevypadají špatně, pro marketingového odborníka se ovšem jedná o školu, jak svou firmu nepropagovat.

Foto 4: Výčep z jedné brněnské restaurace. Její lokalizaci nebudeme zveřejňovat. Podle nových webových stránek se asi nikdo nesmí dozvědět, kde se strakonické pivo čepuje. A to nejenom v Brně.

Proč není součástí prezentace. Ocenění? Bylo jich více a zasloužilo by si to samostatnou pasáž. A co třeba e-shop se sortimentem a upomínkovými předměty? Mimo jiné, v Brně existuje velký počet odběratelů strakonického piva. Po Strakonicích asi největší. Co tak dávat důraz na Jižní Čechy – to Moraváky táhne. Tak třeba použít slogan: „Pijete pivo z Jihočeských Strakonic – z města, které rozpochodovalo sochy Moai na Velikonočním ostrově.“? Rady zatím stačí, i když by jich bylo vícero. Poskytovat ovšem návody někomu, kdo je neumí uchopit – to je skoro zbytečná ztráta času.

Profesionální firmy nemají jenom programátory, mají i odborníky na marketing a psychologii zákazníků. Není se potom co divit, že jejich výsledky jsou jiné, než když stránky vytvoří někdo „na koleně“. Podle podpisu na webu vytvořil stránky pivovaru „Karim Razak - CAN Production“. Tedy jeden člověk. Jak asi proběhlo výběrové řízení na dodavatele nového webu pro strakonický pivovar? Pokud se týká skupiny CAN Production. Sami o sobě říkají, že jsou skupina, „která se zaměřuje na organizaci kulturních akcí a video tvorbu. Na jejím fungování se podílí hlavně osm lidí“. Mezi nimi i Filip Oberfalcer. Člen rady města a místopředseda představenstva strakonického pivovaru Rudolf Oberfalcer se proto necítí tak trochu ve střetu zájmů, když CAN Production je zmíněn na webu pivovaru? Vytvářel prezentaci pivovaru jeden člověk, anebo jde o kolektivní dílo skupiny osob, které jsou na prezentaci zmíněni? Je třeba mladým lidem určitě fandit a podporovat je. Zabývají se ovšem především filmovou tvorbou. Navíc jde o neformální skupinu. Jak ta se účastnila výběrového řízení? Kdo například nese zodpovědnost za provedenou práci? Jeden člověk? Neformální skupina osob? Jak probíhala platba?

Pokud se bude chtít čtenář podívat, jak by stránky pivovaru měly vypadat, je dobré si najít na internetu stránky jiných pivovarů a chvíli jimi brouzdat. Není určitě možné tvrdit, že všechny jsou vytvořeny profesionály. Většina z nich je ale stále na lepší úrovni, než nová prezentace strakonického pivovaru. Tak třeba ty v pořadí další vytvoří někdo, komu nepůjde o průměr až podprůměr a vždy za každou cenu o nejlevnější řešení.

Karel Janský

Poznámka: Článek byl původně zveřejněn na stránkách eStrakonice.cz.

Obsah fotografií: Foto 1 – Titulní stránka nového webu strakonického pivovaru z ledna 2016; foto 2 – Komentář radního Oberfalcera z 24.6.2015 (eStrakonice: Marketing strakonického pivovaru podruhé); foto 3 – Úvodní stránka s nefunkčním videem zobrazená po odeslání formuláře „Kontaktujte nás“; foto 4 – Výčep z jedné brněnské restaurace. Její lokalizaci nebudeme zveřejňovat. Podle nových webových stránek se asi nikdo nesmí dozvědět, kde se strakonické pivo čepuje. A to nejenom v Brně.

Autoři a zdroj fotografií: Foto 1 a 3 – pivovar-strakonice.cz; foto 2 – eStrakonice.cz; foto 4 – Karel Janský.

Komentář: