Zpět na úvodní stránku
Strakonický pivovar ve světle důkazů a faktů – 4. část, aneb jak se zcizují úspěchy
29.8.2017. V životě se to bohužel stává často. Někdo něco vymyslí, naplánuje, potom i zrealizuje. A než se dostaví výsledek, úspěch či dokonce sláva (mnohdy až se dostaví), přijde jedinec, který toho sám moc v oboru neumí a nápad či výsledek prostě zcizí nebo převezme. Někdy nelegálně, jindy naprosto legálně, ale nečestně. Takoví lidé, přivlastňující si zásluhy jiných, to nemají těžké. Disponují bezcharakterními vlastnostmi a rádi a lehce se spolčují. Oproti člověku, který něco vymýšlí, buduje a realizuje, mají velkou výhodu. Zatímco budující člověk nemá na intriky čas a většinou je ani neumí, parta chtějící někoho zbavit jeho práce má pouze jeden cíl. Budujícího a realizujícího člověka zničit, vyšplhat se po jeho zádech a zasednout na jeho místo.
Foto 1: Pivo Klostermann, polotmavý ležák – pivo s duší a tradicí
Lidé připravující druhé o zásluhy se snaží přesvědčit okolí, že jejich předchůdce, anebo předchůdci, dělal vše špatně a oni jsou tu nyní od toho, aby zachránili vše pokažené, co člověk před nimi lidově řečeno zvoral. Je jich většinou více a většímu počtu lidí se snáze uvěří, než jednotlivci. Navíc taková skupina často vypouští množství zapáchajících balónků, lží, polopravd, ale i manipulací. Jednotlivec se tak často nezmůže na nic jiného, než na pouhou obranu, málokdy účinnou. Není mu to nic platné, na jednu dokázanou lež nastoupí deset dalších. Zcizující skupina své kroky dělá stylem zloděje, který někomu zcizí auto, a když ho chce majitel vrátit tak tvrdí, že právě on na něho má větší nárok, protože ho řídí lépe původní majitel.
Co to má ale společné se strakonickým pivovarem? Hodně! Za posledního dva a půl roku bychom našli celou škálu příkladů, které jsou popsány v předchozím odstavci. Podívejme se nyní zatím pouze na jeden, ovšem důkladně. Jedná se o pivo Klostermann, polotmavý ležák. Ví vůbec někdo dnes, jak toto pivo vzniklo a o čí dítě se jedná? Pivo, které již léta sbírá jeden úspěch v soutěžích za druhým. Podívejme se na něho nejdříve očima těch, kteří zásluhy na Klostermannovi „zcizili“ a nyní se plácají po ramenou, jak jsou skvělí. Zvláště, když pivo získá nějakou tu cenu. Samotné „zcizení“ je zavrženíhodné. Pro pivovar je ale i nebezpečné.
Lidé totiž „zcizili“ výsledný produkt, nemají k němu ale ideu a neumí ho používat. Neumí s ním pracovat. Jednou, až jim dojde v pomyslném autě benzín, pro ně hračka, zahodí ji a poohlídnou se, zda by ke „zcizení“ nebylo něco jiného. Takové lidi přitom vůbec nezajímá, jaké škody napáchali. Také proto má dnes strakonický pivovar jenom klesající výstav a obrat. Chybí mu nápady, vize a lidi, kteří umí budovat, tvořit a být pro něco zapáleni. Stejný úvod k tématu bychom ve Strakonicích mohli napsat k článku o teplárně, strakonické televizi, radnici atp.
Na 59. ročníku „Žatecké slavnosti chmele 2016 – Dočesná“ získalo pivo Klostermann třetí místo v degustační soutěži. Tisková mluvčí strakonické radnice výsledek okomentovala slovy, že „Poděkování patří sládkovi strakonického piva Dušanu Krankusovi za stabilní chuť a kvalitu piva“. S gratulací přispěchal rovněž starosta Břetislav Hrdlička: „Děkujeme za vynikající kvalitu strakonického piva a zároveň za propagaci města Strakonice“. Člověk neznalý asi na uvedených slovech nic špatného nevidí. Člověk znalý ale ví, že pivo Klostermann vymyslel a vytvořil někdo jiný. Ten, kdo byl za své úspěchy dnes chválícími lidmi vyhozen z práce a již dva roky je ostouzen a lidsky i profesně shazován.
Chválící lidé musí mít hodně silný žaludek, když je pro ně víc ten, kdo chuť piva „udržel“, než ten, kdo ho vymyslel a vytvořil. Je to jako za minulého režimu, kdy se lidé vymazávali z učebnic, dějin a byli posíláni tam, odkud už nemohli říkat pravdu, jak to skutečně bylo. Za války by manželka nacisty určitě nechtěla, aby na ulici potkávala ženu, které pro ni manžel ukradl třeba kožich… Nebo, jako když se za minulého režimu zakazovali nepohodlní spisovatelé, emigrující zpěváci a další.
Foto 2: Facebook města Strakonice oznamující, že víc je udržet kvalitu piva, než pivo vymyslet a zrealizovat – o skutečných autorech piva se ale psát nesmí – 5.9.2016
Foto 3: Facebook strakonického pivovaru oznamující, jak je nádherné vyhrát – o skutečných autorech piva se ale psát nesmí – 4.11.2016
Foto 4: Zpravodaj města Strakonice oznamující, jak je nádherné vyhrát – o skutečných autorech piva se ale psát nesmí – prosinec 2016
Pivo Klostermann má přitom svého otce, má i svou matku. Otcem je František Sáček ze Strakonic, člen Občanského sdružení Karel Klostermann – spisovatel Šumavy, správce archivu Institutu Karel Klostermann ve Štěkni a jednatel Sboru Selských jízd Jana Žižky z Trocnova. Pan Sáček dostal nápad. Uvařit pivo u příležitosti oslav 160. výročí narození a 85 let úmrtí slavného spisovatele Karla Klostermanna. František Sáček si jako historik zamiloval vše kolem tohoto básníka Šumavy. K uvaření piva ho inspirovalo pivo z Rakouska Stifter Bier, které se vařilo zase na počest spisovatele Adalberta Stiftera, který pro Rakušany znamená to, co pro Čechy Karel Klostermann.
Foto 5: Dva spisovatelé a milovníci Šumavy, kteří mají dnes svá vlastní piva – Adalbert Stifter a Karel Klostermann
Karel Klostermann se narodil 13. února 1848 v hornorakouské obci Haag am Hausruck. Byl německé národnosti, hlásil se ale k národnosti české. Zemřel ve věku 75 let 16. července 1923 v městysi Štěkeň. Pohřben je na Ústředním hřbitově města Plzně. Jeho rakouský protějšek Adalbert Stifter, původem Němec, se narodil 23. října 1805 v Horní Plané a zemřel 28. ledna 1868 v Linci. Byl česko-rakouským spisovatelem, malířem a pedagogem. Také se zamiloval do šumavské přírody, o které pak psával, stejně jako Karel Klostermann.
Pan Sáček je muž činu. Znal sládka strakonického pivovaru paní Dagmar Vlkovou, za kterou svůj nápad zašel konzultovat. Sám byl překvapen, jak rychle se paní Vlková myšlenky chopila. Jenže. Uvařit nové pivo, to chce svůj čas. A právě ten nebyl, bylo nutné stihnout výročí Klostermannova narození. Paní Vlková je v oboru skutečně vynikající odborník, proto nápad sama vzala jako výzvu. A trochu nestandardní metodou připravila tři návrhy slavnostního piva. No a pak již vše šlo velmi rychle. Došlo k odsouhlasení jednoho návrhu, pivo se připravilo a začalo plnit do třetinkových lahví. Bylo mírně nasládlé (5,1 %) a mělo karamelovou chuť. Slavnostní ochutnávka proběhla 15. února 2008 v 18 hod. v hotelu Švanda Dudák za přítomnosti zástupců pivovaru, města a Občanského sdružení Karel Klostermann - básník Šumavy.
Foto 6: Ochutnávka nového piva Klostermann – zprava starosta Pavel Vondrys, ředitel strakonického pivovaru Jaroslav Tůma a František Sáček
Dne 16. února 2008 odjel František Sáček a sládek Dagmar Vlková do rakouského města Haag am Hausruck na oslavy 160 let narození Karla Klostermanna, kde místním představili zbrusu nové pivo, které jim přivezli. No a tak vzniklo dnes velmi oblíbené pivo Klostermann. (Poznámka na okraj. Zde by věční hledači všeho „podezřelého“ a tvůrci likvidačních kampaní na slušné lidi Josef Zoch a Rudolf Oberfalcer měli přezkoumat, zda sládek Dagmar Vlková měla v pořádku všechny papíry pro vývoz piva i své osoby do Rakouska a zda služební cestu správně vyúčtovala…).
Foto 7: Pivo Klostermann, které jeho autoři vezli na oslavu narození a úmrtí Karla Klostermanna do Rakouska
Foto 8: Bedny s Klostermannem přichystané na cestu do Rakouska
Foto 9: Karel Sáček na oslavách narození a úmrtí Karla Klostermanna v Rakousku v Haag am Hausruck, únor 2008
Foto 10: Geopolitický a geografický dopad oslav narození a úmrtí Karla Klostermanna v Rakousku v Haag am Hausruck v roce 2008
Příběh piva Klostermann tímto ale ještě neskončil. Jak již bylo uvedeno, várka piva určeného pro samotné oslavy byla z časových důvodů připravena skutečně nestandardně. Původně ani nebylo plánováno, že dojde k jeho průmyslové výrobě. Naštěstí pro nás, milovníky tohoto piva, se paní Vlková rozhodla, že to s tím Klostermannem zkusí. Již doma a v klidu zkoušela, experimentovala a nakonec vymyslela naprosto originální recepturu piva Klostermann, které se ve Strakonicích vaří dodnes. Jde o pivo, které sbírá od svého vzniku jednu cenu za druhou stejně, jako sbírá ceny sládek Dagmar Vlková, kam jenom přijde. Prostě paní Vlková umí a stejně jako jí podobní lidé ve Strakonicích nemá za doby éry vládnutí Strakonické Veřejnosti ve městě šanci pro město a pro pivovar pracovat. Proč? Prostě jenom proto, že umí.
Foto 11: Piva rakouský Stifter Bier a český Klostermann
Škoda. Škoda je i to, že není pravdou, že by sládek Dušan Krankus udržel kvalitu piva Klostermann. Kdyby tomu tak bylo, kdyby pivo Klostermann bylo stejné jako za sládka Dagmar Vlkové, získaných ocenění by bylo mnohem více. Nestačí totiž vařit pivo podle nějakého návodu. Paní Vlková do piva dala i kus sebe, co na papír napsat nejde a co také nejde „zcizit“.
Hezkou historii má i samotná etiketa a pivní tácek piva Klostermann. Jsou na ni čtyři znaky měst, spojené právě s tímto spisovatelem. Haag am Hausruck (A) – místo narození; Srní (CZ) – zde často navštěvoval svého strýce a tetu a obec proslavil ve svých románech; Grafenau (D) – místo spojené s jeho životem a dílem; Štěken – místo úmrtí.
Foto 12: Znaky měst z etikety piva Klostermann – pan František Sáček všechna uvedená města osobně objel, aby od nich získal povolení umístit jejich znaky na etiketu a podtácek
Foto 13: Původní podtácek k pivu Klostermann
Foto 14: Etiketa piva Klostermann je nejhezčí – ocenění Generální rady Sdružení klubů Sběratelů pivovarských suvenýrů a historie pivovarnictví České republiky
Když se člověk, jenž skutečně rozumí marketingu, zamyslí jenom nad tímto jediným článkem, napadne ho nejméně deset možností, jak vytvořit marketingovou kampaň k tomuto pivu. Obdobně se dá postupovat i u dalších piv a při propagaci celého pivovaru a značky. Dnešní vedení pivovaru to ale nedokáže. I když „zcizí“ z tohoto článku nápad. Výsledek bude tak třicetiprocentní a to jenom možná. Chybí jim jiskra, opravdové zapálení pro věc a hlavně – elementární znalosti oboru a marketingu. Pro ně je hnacím motorem něco jiného. Není to prospěch pivovaru, města, ani touha po zisku. Žene je nenávist k předchůdcům, které podřídí vše. Ta jim nedovolí rozvinout jakýkoliv nápad. Klidně poškodí i pivovar. Hlavně, když ale poníží lidi, budující pivovar před nimi.
Pokud nepočítáme zavedené pivovary s výstavem nad 10 000 hl, tak v České republice v roce 2017 vaří pivo 379 minipivovarů a existuje odhad expertů z oboru, že do roku 2021 jich bude 800 až 1 000. V takové soutěži a ve stále dravější konkurenci velkých pivovarů nemá ten strakonický šanci přežít v podobě, v jaké je dnes vedený. Je to pouze otázkou času, kdy již nebude cesty zpět a žádné další volby s tím už nic neudělají.
Předchozímu odstavci dávají za pravdu též internetové diskuze, třeba ta na webu pivni.info: „Souhlasím, že kvalita jde velice rychle dolů. Ještě vloni v létě celkem dobře pitelný Klostermann (ten jsem od nich měl nejraději) je dnes vyloženě podprůměrné, skoro bych řekl nedobré pivo.“… „To se ovšem nedá říci o pivu, které je po výměně sládka (sládkové) várku od várky horší. Však také klesá výstav a místní štamgasti to přestávají pít. Moc velká škoda.“… „Změnou etiket nezachrání to, že pivo od nich se teď nedá skoro pít…“. Ano, jsou to diskuze, o kterých si můžeme myslet cokoliv. Ony to ovšem nejsou jenom internetové diskuze, mající obdobný názor.
Foto 15: Krásné pivo, krásná etiketa = dnes již legendární polotmavý ležák Klostermann jeho otce Františka Sáčka a matky Dagmar Vlkové
Karel Janský
Obsah fotografií: Foto 1 – Pivo Klostermann, polotmavý ležák – pivo s duší a tradicí; foto 2 – Facebook města Strakonice oznamující, že víc je udržet kvalitu piva, než pivo vymyslet a zrealizovat – o skutečných autorech piva se ale psát nesmí – 5.9.2016; foto 3 – Facebook strakonického pivovaru oznamující, jak je nádherné vyhrát – o skutečných autorech piva se ale psát nesmí – 4.11.2016; foto 4 – Zpravodaj města Strakonice oznamující, jak je nádherné vyhrát – o skutečných autorech piva se ale psát nesmí – prosinec 2016; foto 5 – Dva spisovatelé a milovníci Šumavy, kteří mají dnes svá vlastní piva – Adalbert Stifter a Karel Klostermann; foto 6 – Ochutnávka nového piva Klostermann – zprava starosta Pavel Vondrys, ředitel strakonického pivovaru Jaroslav Tůma a František Sáček; foto 7 – Pivo Klostermann, které jeho autoři vezli na oslavu narození a úmrtí Karla Klostermanna do Rakouska; foto 8 – Bedny s Klostermannem přichystané na cestu do Rakouska; foto 9 – Karel Sáček na oslavách narození a úmrtí Karla Klostermanna v Rakousku v Haag am Hausruck, únor 2008; foto 10 – Geopolitický a geografický dopad oslav narození a úmrtí Karla Klostermanna v Rakousku v Haag am Hausruck v roce 2008; foto 11 – Pivní etikety rakouského Stifter Bier a českého Klostermanna; foto 12 – Znaky měst z etikety piva Klostermann – pan František Sáček všechna uvedená města osobně objel, aby od nich získal povolení umístit jejich znaky na etiketu a podtácek; foto 13 – Původní podtácek k pivu Klostermann; foto 14 – Etiketa piva Klostermann je nejhezčí – ocenění Generální rady Sdružení klubů Sběratelů pivovarských suvenýrů a historie pivovarnictví České republiky; foto 15 – Krásné pivo, krásná etiketa = dnes již legendární polotmavý ležák Klostermann jeho otce Františka Sáčka a matky Dagmar Vlkové.
Autoři a zdroj fotografií: Foto 1 – archiv redakce; foto 2 – facebook.com/strakonice.eu; foto 3 – pivovar-strakonice.cz; foto 4 – Zpravodaj města Strakonice, prosinec 2016; foto 5 – de.wikipedia.org; foto 6 až 10, 11, 12 – kklostermann.eu; foto 13 a 14 – archiv redakce; foto 15 – klos.cz.