Zpět na úvodní stránku
Teplárna Strakonice ve světle důkazů a faktů – 3. část
26.9.2015. Věnujme se nyní znovu 7. jednání zastupitelstva města Strakonice, které proběhlo 2. září 2015. Zastupitel za Strakonickou Veřejnost a člen představenstva Teplárny Strakonice, a.s. Pavel Zach na něm uvedl přehled důvodů, proč bylo minulé vedení teplárny odvoláno.
Foto 1: Pohled na komín teplárny Strakonice z ulice Jeronýmova
Jedním z nich prý byla ztráta důvěry. Opět je třeba konstatovat, že tento důvod mohl sám o sobě stačit k odvolání celého původního vedení, na to mělo nové vedení plné právo a nikdo by jim nemohl nic vyčítat. Tedy za předpokladu, kdyby nenásledoval celý ten sled dalších zinscenovaných důvodů, které byly rovněž na zmíněném zastupitelstvu prezentovány. Mimo jiné i Pavlem Zachem, členem zastupitelstva města Strakonice. Ovšem pozor, nejenom zastupitelem, nýbrž i členem nového představenstva společnosti Teplárna Strakonice, a.s. Uvedené je pro další text podstatnou informací, protože jde o jednoho z nejdůležitějších nových představitelů teplárny. Právě on podepisoval s Břetislavem Hrdličkou nejdůležitější dokumenty.
Za zmínku stojí, že generální ředitel Aleš Seitz byl dne 30. července 2015 odvolán z místa generálního ředitele bez udání důvodu a ve stejný den mu byla dána výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost (organizační důvody). Žádné jiné důvody uvedeny nebyly. Nicméně od té doby se na veřejnosti objevují neustále nové a nové argumenty, proč byl údajně generální ředitel z funkce odvolán a proč přišel o zaměstnání. To je na tom právě to podivné. A ještě jeden fakt stojí za zmínku. Korespondence v každé firmě mívá svoje určitá pravidla. Dopisy nového představenstva teplárny nemají ovšem vůbec svá čísla jednací, takže neexistuje jejich spolehlivá evidence a do budoucna se mohou vyrábět případné falešné dokumenty jako na běžícím páse. Nikdo pak již neurčí, které dokumenty jsou pravé a které falešné – podstrčené. Stačí, když se v budoucnu sejde předseda představenstva teplárny Břetislav Hrdlička a člen představenstva Pavel Zach, třeba již v té době bývalí funkcionáři teplárny, a mohou vyrábět a podepisovat, co se jim zrovna bude hodit.
Pokud se bude některým čtenářům zdát další text příliš dlouhý, strohý a příliš odborný, omlouvám se. Jestliže chceme ovšem pochopit, co se v teplárně skutečně stalo, a o co skutečně šlo a jde, bez uvedeného se neobejdeme. Jinak zde ještě určitě nenajdete odpovědi na všechny otázky, které hýbou Strakonicemi. Bát se ale nemusíte, toto třetí a následující čtvrté pokračování, společně zveřejněné, rozhodně nejsou posledními.
Pokud se bude chtít čtenář dozvědět ještě více informací o teplárně, na webových stránkách teplárny jsou k dispozici výroční zprávy, a to od roku 2005. Zájemce by si je však měl z této internetové adresy http://www.tst.cz/vyrocni-zpravy/ stáhnout co možná nejdříve. Úspěchy se v Česku totiž neodpouští a mohlo by se stát, že z uvedeného místa zmizí.
Zastupitelstvo je nejvyšším orgánem města a mělo by se na něm prezentovat to nejlepší, co město v lidských zdrojích má. Hlavně by se ale na něm měla mluvit pravda a neměla překrucovat fakta. Je tomu tak skutečně i ve Strakonicích? Na výše uvedeném zastupitelstvu přednesl Pavel Zach celou řadu důvodů, proč bylo předchozí vedení teplárny odvoláno. Pojďme proto jeho slova týkající se teplárny podrobit konfrontaci s důkazy a fakty. U jeho výroků se jedná o doslovné přepisy jeho vlastní řeči, aby nebylo možné napadnout – že údajně něco neřekl, anebo že to řekl jinak. Text Pavla Zacha je pro zachování objektivnosti předkládán i bez jazykové úpravy.
Mluví Pavel Zach: „Dobrý den všem, jak to bylo vlastně prezentovaný při tom odvolání, tak vlastně došlo ke ztrátě důvěry členů vrcholového managementu teplárny a těch důvodů tam nebylo málo. Když vezmu nějaký věci, že vlastně vrcholový management nespolupracoval s pře, nespolupracoval s představenstvem tak jak jsme, jak si představenstvo představovalo, podklady, které jsme chtěli po vrcholovém managementu, byly předkládány pozdě, špatně, úplně ve jiným znění, než jsme chtěli, na což potom se pře vrcholový management omlouval, že se vlastně splet, takže takto to nechtěl.“
Shromážděné důkazy a shromážděná fakta: Na výše uvedená slova již bylo reagováno ve druhé části materiálu o teplárně. Přece jenom se ale k této problematice ještě vraťme. Odvolanému vedení teplárny je podsouváno, že nespolupracovalo s novým představenstvem, a když ano, tak špatně. Jaká je ale skutečnost? Odvolaný generální ředitel Aleš Seitz se svým vedením do svého odvolání 30. července 2015 s novým představenstvem, dozorčí radou a vedením teplárny aktivně spolupracoval, na což existuje celá řada konkrétních důkazů. Nové vedení a nové představenstvo naopak s odvolaným vedením prakticky nekomunikovalo a nekomunikuje ani dosud. Na dopisy a e-maily téměř neodpovídají. Pro někoho budou možná následující řádky pouze suchým výčtem faktů, ovšem věřte, jsou zapotřebí. Dokládají skutečnost, že nové vedení nemluví pravdu.
Podívejme se, jaké podklady odvolaný generální ředitel například připravoval pro jednání nového představenstva. Od ustanovení nového představenstva do odvolání původního vedení teplárny (21.4. – 30.7.2015) bylo později odvolaným generálním ředitelem předáno osm dvou- až třístránkových dokumentů s podklady pro jednání nového představenstva. Stalo se tak v termínech 1.6., 8.6., 15.6., 22.6., 8.7., 13.7., 20.7. a 29.7. Podkladů pro jednání dozorčí rady vypracoval a předal později odvolaný generální ředitel celkem pět. Stalo se tak v těchto termínech: 22.6., 23.6., 16.7., 17.7. a 21.7. Odvolaný generální ředitel k nim nikdy neobdržel žádnou výtku ze strany nového představenstva.
Od ustanovení nového vedení teplárny předal odvolaný generální ředitel členům nového představenstva a dozorčí radě teplárny, dále Břetislavu Hrdličkovi a právnímu zástupci nového vedení Mgr. Tuháčkovi, osobně nebo elektronicky, celkem 32 protokolů (P1 až P32). V řadě případů šlo o velmi rozsáhlé informace.
Odvolaný generální ředitel předával novému představenstvu rovněž tzv. situační zprávy. První dne 18.5.2015 v rámci protokolu P18 za období 1.1. – 15.5.2015, druhou elektronicky 17.6.2015 za období 16.5. – 15.6.2015 a třetí rovněž elektronicky za období 16.6. – 15.7.2015. Ani jedna ze tří situačních zpráv se nedočkala žádné odezvy ze strany nového představenstva.
Stejně tak bez jakékoliv odezvy ze strany nového představenstva zůstaly odvolaným generálním ředitelem třikrát předané hospodářské výsledky. Byly za období 04/2015 (předány 25.5.2015), 05/2015 (předány 22.6.2015) a 06 + I. pol. roku 2015 (předány 20.7.2015).
Odvolaný generální ředitel jednal se svými kolegy zpočátku s novým představenstvem čtyřikrát a následně odvolaný management zaslal novému představenstvu celkem 27 důvodových zpráv, ve kterých odpovídali na požadavky a zadané úkoly, jež dostávali od nového představenstva v období od 28.4. – 29.7.2015.
Odvolané vedení teplárny předávalo novému představenstvu rovněž vyhodnocování úkolů, které jim nové představenstvo ukládalo. Zde je třeba poznamenat, že nové představenstvo nepředalo později odvolanému vedení NIKDY žádné výtky k tomu, že by špatně plnili jejich úkoly a příkazy. Buďme i zde konkrétní. Odvolaný generální ředitel předal novému představenstvu vyhodnocení úkolů v rámci protokolu P 31 z 15.6.2015 za období 27.4. – 1.6.2015, elektronicky 20.7.2015 (ředitelka Vladimíra Voržáčková) – vyhodnocení dvou úkolů z výpisu nového představenstva ze 7.7.2015 a elektronicky 14.7.2015 – vyhodnocení úkolu z výpisu z 13.7.2015 (omezení bankovních operací).
Naproti tomu odvolaný generální ředitel obdržel od nového představenstva od 21.4.2015 do 29.7.2015 pouze čtyři zápisy (21.4., 18.5., 25.5. a 1.6.2015) a dva stručné výpisy ze zápisů (7.7. a 13.7.2015).
Z výše uvedených předložených důkazů je patrné, že člen představenstva Pavel Zach buďto vůbec neví, co se v teplárně děje, anebo zcela záměrně a účelově zastupitelstvo a veřejnost mystifikuje.
Mluví Pavel Zach: „Co se zjistilo vlastně v úč, účetnictví, na co byly využívány peníze, na nějaký soukromý účely, golfy, dovolený, výlety, další věci, co jste se vlastně mohli dočíst v tisku.„
Shromážděné důkazy a shromážděná fakta: Zde se jedná o vážná obvinění. Aby se Pavel Zach vyhnul možným soudním žalobám, měl by nyní doložit, na jaké „soukromý účely“ byly vynakládány peníze Teplárny Strakonice, a.s., kým byly vynakládány, kdo a přesně kdy si v teplárně nechal proplácet „golfy, dovolený, výlety, další věci“. Takže, v tomto kroku je nyní na tahu člen představenstva Teplárny Strakonice, a.s., Pavel Zach. On by měl vysvětlit i to, co se z uvedeného mohli čtenáři dočíst v tisku, a kdo dané informace tisku vlastně poskytl. Aby se tedy Pavel Zach vyhnul případným soudním žalobám, má na vypracování celkem dosti náročný domácí úkol. Pokud domácí úkol nesplní, jedná se z jeho strany o pouhé „pavlačové drby“.
Mluví Pavel Zach: „Další věc, který bylo, který bylo,… prosím? ... další věci, který byly pochybení, je tam další věc, že vlastně když zastupitelstvo žádalo pana Vondryse, pana Pavla a pana Seizte o svolání předčasnýho, předčasnýho, předčasné valné hromady, vlastně se tomu tak nestalo a myslím že to bylo i troši, trošičku dělaný úmyslně, neboť v den valný hromady byla prodaná třeba linka na zpracování kameniva, která stojí v Terasu v Horažďovicích, ten den to bylo vlastně, vo tom nevědělo vlastně představenstvo vůbec nic, ten den to bylo prodáno za o 7 milionů levněji, než to, než to zařízení tři roky, tři roky staré stálo. Což si myslím že jako tam to bylo nějak úmyslně prodaný, asi s prodělkem, myslím si, že určitě, a ve finále ještě dodneška platíme nájem za to, že v Terasu stále stojí to prodaný zařízení, za což vlastně ani ten zákazník, údajně slovenský, eště ani nezaplatil. Takže za za to pořád platíme, teď se nám teda podařilo snížit nějaký nájemný, po nějaký době, ale pořád za to platíme“.
Foto 2: Mobilní technologie na zpracování jemných anorganických odpadních materiálů pro výrobu lehkého umělého kameniva
Shromážděné důkazy a shromážděná fakta: Informace o prodeji mobilní linky na zpracování kameniva byly podány ze strany člena představenstva Pavla Zacha nepravdivě a značně pokřiveně. Je až s podivem, že člověk s takovým zájmem o získávání informací o společnosti, kterou má řídit, může zastávat tak významnou funkci ve firmě o miliardové hodnotě. Například, i když mělo představenstvo Teplárny Strakonice, a.s. k dispozici veškeré potřebné podklady, Pavel Zach mluví o tom, že uvedená linka měla být prodána zákazníkovi, údajně slovenskému. Jak „údajně“??? Kdyby člen představenstva Pavel Zach pořádně četl dokumenty společnosti, kterou má spoluřídit, musel by přece název konkrétního zákazníka znát. Pavel Zach pravděpodobně ani netuší, že smlouva o prodeji zařízení je uložena v teplárně.
Jak to tedy bylo ve skutečnosti? Prodej oné zmíněné linky se připravoval již asi šest měsíců před konáním valné hromady a smlouva o prodeji byla odvolaným vedením teplárny podepsána při řádném jednání odvolaného představenstva, ze kterého existuje řádný zápis (nové představenstvo má veškeré zápisy z jednáni představenstva a dozorčí rady k dispozici, byly jim předány protokolem P17 dne 18.5.2015 a převzal je předseda představenstva Břetislav Hrdlička). Smlouva ale nebyla odvolaným vedením podepsána v den konání valné hromady, jak uváděl Pavel Zach. V ten den smlouvu podepisoval pouze kupující, a to bez souvislosti s konáním valné hromady. Kdyby si nové představenstvo alespoň přečetlo zápisy svých předchůdců, mohli se dozvědět podstatné údaje o firmě miliardové hodnoty, kterou mají nyní řídit! V minulém roce jednalo odvolané představenstvo každý měsíc, v roce 2015 pak téměř každý týden. Ze všech takových jednání existují snadno dohledatelné zápisy.
Odvolané vedení nové představenstvo informovalo o prodeji linky například protokolem P18 předaným dne 18.5.2015, v části: útvar 27.2. – OŘF, str. 3 – Majetek, kdy jim poslali situační zprávu za období 1.1. – 15.5.2015. Příprava prodeje byla až do podpisu smlouvy vždy projednávána v představenstvu, viz zápisy z jednání z let 2014 a 2015, které jsou řádně uloženy v teplárně. Novému představenstvu byly zápisy za roky 2013, 2014 a 2015 předány protokolem P17 dne 18.5.2015, který převzal předseda představenstva teplárny Břetislav Hrdlička osobně.
O vlastním prodeji linky na zpracování kameniva se začalo uvažovat již někdy v říjnu nebo listopadu roku 2014. Pro lepší pochopení celé kauzy si povyprávějme celý její příběh. Čtenář tak lépe pochopí, jak člen představenstva Pavel Zach manipuluje s veřejným míněním, a co je horší, jak klame členy vrcholného orgánu města Strakonice, tedy jeho zastupitelstvo. Teplárna Strakonice se stala členem klastru EKOGEN (http://www.ekogen.cz/), jehož členy byly i například stavební organizace a kamenolomy. Klastr byl zaměřen na využívání prachových látek ze zpracovávaného kamene a teplárenského popílku, s cílem vytvořit z tohoto prachového materiálu umělé kamenivo.
Klastr svou činnost ukončil v dané problematice tím, že se z prachových částic a z popílku podařilo vytvořit umělé kamenivo. To se pak používalo pro stavební účely (do betonu, na výrobu panelů, tvárnic apod.). Teplárna Strakonice, a.s. následně požádala o dotaci Ministerstvo průmyslu České republiky na inovaci, na postavení mobilní výrobní linky na výrobu uvedeného kameniva. Došlo tak k zužitkování prachových částic a popílku, které se do té doby ukládaly na skládky.
Teplárna dotaci získala, linku postavila a uvedla ji do provozu 17. října 2011. Celková hodnota investice byla 14 662 000 Kč, z toho získaná dotace činila výši 4 790 000 Kč (40 % způsobilých výdajů) – viz výroční zprávy teplárny za rok 2013, str. 12 a 2014, str. 14. Linka po dobu tří let fungovala a vyráběla kamenivo. Z důvodu získání dotace se po dobu tří let nemohla prodat a musela být v majetku teplárny. Ta mohla pouze najmout firmu, která by linku pro ni provozovala. Stala se jí nakonec firma EKOSTAT, a.s. z Horažďovic.
Foto 3: Výroční zprávy společnosti Teplárna Strakonice, a.s. za roky 2013 a 2014
Majitelem průmyslového vzoru a firmy EKOSTAT, a.s. je Ing. Václav Vachuška, též hlavní leader projektu. On také linku provozoval, a to se závazkem pro teplárnu, že si sám zajistí veškerý odbyt vyrobeného kameniva. Plánováno bylo, že linka dosáhne výroby 3 000 kubíků umělého kameniva. V průběhu tří let sice linka vyráběla, ale firma EKOSTAT, a.s. nakonec neuspěla na trhu v konkurenci s daleko většími výrobci podobného materiálu, jako je například firma Lias Vintířov, lehký stavební materiál k.s., vyrábějící kamenivo Liapor (http://www.liapor.cz). Nepodařilo se tedy dosáhnout plánovaného odbytu a tím se pro teplárnu výroba stávala ztrátovou.
Hodnota linky byla od počátku v majetku společnosti (byla tzv. zafondována) a skládala se z celkové ceny zařízení mínus dotace. Výsledná částka se pravidelně ročně odepisovala podle platných účetních předpisů. Výše těchto odpisů silně zatěžovala cenu vyrobeného kameniva, firma EKOSTAT, a.s. tak nebyla na trhu konkurenceschopná. Výroba kameniva se snižovala, a tím rostla i jeho cena. Proto bylo po zvážení rozhodnuto, ve spolupráci s firmou EKOSTAT, a.s., že bude nejvýhodnější linku prodat. Prodej byl ale možný až v tomto období, po třech letech již totiž linka nebyla zatížena dotačními pravidly a zákazem jejího prodeje. Na podzim roku 2014 se proto začal hledat kupec.
Majitel firmy EKOSTAT, a.s., Ing. Václav Vachuška, zájemce o koupi linky získal. Byla jím slovenská firma AROSA trade s.r.o. ze slovenského Trenčína. Od listopadu 2014 tedy probíhala intenzivní jednání o prodeji linky, ty pokračovaly i v roce 2015. Jednání vyvrcholila tím, že později odvolané představenstvo teplárny podepsalo se slovenskou firmou kupní smlouvu v hodnotě 8,5 milionů Kč, což bylo o 1 070 000 Kč více, než činila zůstatková hodnota zařízení vedená v účetnictví Teplárny Strakonice, a.s. Přesná zůstatková cena základního prostředku v evidenci teplárny byla k 31. březnu 2015 ve výši 7 430 000 Kč.
Shrňme si to. Zisk z prodeje činil 1 070 000 Kč! Nový člen představenstva, Pavel Zach, tedy neskutečným způsobem pokřivuje fakta a uvádí zastupitelům města zjevné nepravdy, čímž poškozuje samotnou Teplárnu Strakonice, a.s., ve které je členem jejího představenstva.
Naskýtá se otázka, zda město Strakonice a jeho teplárna, mají zájem o člověka, který nerozumí ani základním firemním tokům peněz. Který nečte ani základní materiály firmy miliardové hodnoty, kterou má spoluřídit. A ještě za to bere peníze. Je rovněž otázkou, zda nové vedení teplárny, členové jejího představenstva a dozorčí rady jsou na tom odborně lépe, než jejich kolega Pavel Zach, když mu dovolí takto plácat. Člen představenstva Pavel Zach tedy na 7. zastupitelstvu města Strakonice konaném dne 2. září 2015 evidentně a prokazatelně nemluvil pravdu.
Ve výše uvedené smlouvě o prodeji byla zakotvena velmi důležitá pasáž, která se ukázala být prozíravostí později odvolaného vedení teplárny. Technologické zařízení mohlo být odvezeno na Slovensko až poté, co slovenský kupující zaplatí úplnou kupní cenu! Celou prodejní transakci se nakonec nepodařilo dokončit do doby odvolání původního vedení teplárny, a to již nemělo možnost svou práci, a tím i prodej, dokončit. To, že vina neleží na odvolaném vedení teplárny, dokazuje i dopis slovenského kupujícího, který 8. června 2015 napsal:
„Dobrý deň, s ohľadom na to, že nebolo možné pre náš obchodný prípad zaistiť dostatok financií pre doinvestovanie z bankového úveru bude nutné z našej strany predĺžiť zmluvné podmienky pre platbu za technológiu na výrobu umelého kameniva z dôvodu časovej tiesni v súčinnosti všetkých strán pre splnenie legislatívnych podmienok finančnej spoločnosti. Ďakujeme za pochopenie.“
Zmínit se je třeba též o další skutečnosti, kterou Pavel Zach uváděl. Totiž o placení nájemného za linku na zpracování kameniva. V době, kdy bylo rozhodnuto o prodeji zařízení, začala souběžná jednání s firmou TERASO, a.s. v Horažďovicích v tom smyslu, že linka již nevyrábí. Ale protože stojí na pozemku firmy TERASO, a.s., bude jí placeno nájemné za uskladnění zařízení do doby, kdy slovenský kupující zaplatí celou částku a zařízení si odveze. Nájemné bylo později sníženo cca o 50 % z původní částky. Smlouvu o snížení nájemného zařídilo ještě odvolané vedení teplárny před svým nuceným odchodem, a to ji také pouze dalo novému představenstvu k podpisu, které na snížení nájemného nemělo žádnou zásluhu.
Kde tedy Pavel Zach vzal informaci o prodeji zařízení se ztrátou 7 milionů Kč? Je to dáno tím, že Pavel Zach nezná základní principy účetních operací. Nevzal totiž v úvahu celkovou pořizovací cenu mínus dotaci mínus odpisy, což by jako člen představenstva měl rozhodně znát – anebo si o tom alespoň někde přečíst. On asi dokázal spočítat pouze jednoduchou početní úlohu, kterou se učí žáci 2. třídy základní školy, tedy 15 – 8 = 7 (Poznámka: citace ze školních osnov pro 2. třídu základní školy: „Sčítá a odčítá v oboru do 20ti s přechodem přes 10“). Pokud k výpočtu použil uvedené částky, tak zaokrouhloval na celé miliony (původní cena zařízení – prodejní cena). Ovšem, to by v případě druhé částky provedl chybné zaokrouhlení dolů, místo nahoru. Třeba ale použil úplně jiné částky, o kterých ví jen on sám. Dobře to ale v jeho podání rozhodně není! No a z toho mu vyšla ztráta 7 milionů Kč.
Člověku až běhá mráz po zádech z takovéto neodbornosti člena představenstva společnosti Teplárna Strakonice, a.s. Připomeňme si ještě jednou výrok Pavla Zacha: „bylo nějak úmyslně prodaný, asi s prodělkem, myslím si, že určitě“. Otázkou nyní je, zda nové vedení teplárny je skutečně odborně alespoň na té výši, aby bylo schopné rozjednaná obchodní jednání úspěšně dokončit.
Mluví Pavel Zach: „Další věc, například, jsme nařídili řediteli, generálnímu řediteli panu Seitzovi, aby informoval představenstvo o převodech, který převyšují 40 000 Kč, na což bylo hned druhý den odesláno z účtárny 27 milionů, firmě Tenza jako zádržný. A nikdo z představenstva o tom nevěděl vůbec nic. Takže myslím si, že tydlencty pochybení stojí, jako, já myslím není vo čem se bavit, prostě ta důvěra je to, pokud někomu důvěřuju, tak je to někomu někomu dám nějakej a musím musím na toho člověka se musím spolehnout. Pokud to takhle nefunguje, tak myslím že je to i právem představenstva odvolat staré vedení a nastolit ně někoho jinýho. To je za mě“.
Shromážděné důkazy a shromážděná fakta: Shromáždíme-li důkazy a fakta k tomuto bodu, zjistíme, jak opět Pavel Zach záměrně pokřivuje důkazy a fakta a mystifikuje veřejnost a samotné zastupitele města Strakonice. Nové představenstvo skutečně nařídilo později odvolanému generálnímu řediteli teplárny, aby je informoval o převodech převyšujících 40 000 Kč. Nestalo se tak ale na základě zápisu z jednání představenstva, nýbrž pouze na základě předaného výpisu ze zápisu. Pojďme se podívat na důkazy a fakta.
Představenstvo v této věci jednalo 25. května 2015 a generálnímu řediteli poslalo zápis z tohoto jednání s doprovodným e-mailem, a to až 3. června 2015 v 0:03 hod. prostřednictvím svého právního zástupce: „Z pověření představenstva zasílám zápis z představenstva ze dne 25.5.2015 a omlouvám se za zpoždění, protože teprve v pondělí mi jej pan předseda podepsal. S panem předsedou představenstva jsem hovořil o tom, že termín 1. 6. 2015 v takovém případě nelze splnit a dohodl jsem s ním, že tento termín je v bodě 1 a) prodloužen do 8.6.2015, v bodě 1 b) do 3.6.2015, v bodě 1 c) do 4.6.2015, v bodech 2 a) a 2 b) do 8.6.2015, přičemž prodloužení termínů pan předseda sdělí ostatním členům představenstva.“
A v čem byl tedy ten problém? Teplárna měla ve svém účetnictví fakturu od firmy TENZA, a.s. se sídlem v Brně, která měla čtyřicetidenní splatnost. Fakturu teplárna skutečně zaplatila až po jednání nového představenstva, které se uskutečnilo dne 25. května 2015. Jednalo se o poslední etapovou a řádnou fakturu za výstavbu kotle K1. Nejednalo se tedy o žádné zádržné, jak opět Pavel Zach klamal veřejnost a zastupitele města Strakonice. Fakturu dostala teplárna v dubnu 2015, zhruba 40 dnů před termínem splatnosti. Splatnost připadla na 5. červen 2015. Příkaz k úhradě byl dán do banky 1. června 2015 tak, aby peníze firmě TENZA, a.s. došly včas. Teplárna si vždy zakládala na dobré platební morálce a o příkazu nového vedení v době platby ještě nemohla vědět.
V té době vedení teplárny ale ještě nic o zákazu nového představenstva nemohlo vědět, ničeho se tedy nedopustilo! Nakonec i přes uvedené bylo vedení teplárny ze strany představenstva nařčeno, že jim lhali a že platbu zatajili. Přitom existují doklady, že vedení teplárny dalo představenstvu dostatečně včas dopředu na vědomí, že faktura a závazek existují. Odvolané vedení nové představenstvo informovalo o faktuře například protokolem P18 dne 18.5.2015, v části: útvar 27.2. – OŘF, str. 2 – Financování, kdy mu poslalo situační zprávu za období 1.1. – 15.5.2015, kde je sděleno převzetí faktury na poslední etapu výstavby kotle K1 s termínem splatnosti 5. června 2015.
Foto 4: Pohled na komín teplárny Strakonice z ulice 5. května
Nové vedení teplárny ale pravděpodobně materiály ze strany později odvolaného vedení ani nečetlo. Přitom důkazy, že o transakci vědět měli, prokazatelně existují!
Zde je třeba ještě zdůraznit, že se nejednalo o žádné zádržné, jak uvedl Pavel Zach, nýbrž o řádnou fakturu podle platebního kalendáře, který schvaluje mimo jiné také Státní fond životního prostředí (SFŽP) – poskytovatel dotace a kontroluje ho i Česká spořitelna, a.s. (ČS) – poskytovatel úvěru. Existuje navíc Technický dozor investora (TDI), který je prodlouženou rukou SFŽP a ČS. Uvedený dozor musí fakturu před zaplacením podepsat. Není tedy technicky možné, aby vedení teplárny fakturu zatajilo! Navíc bez podpisu TDI nemohla být faktura nikdy bance předána k úhradě!
Tolik tedy v dnešní části o vystoupení zastupitele města Strakonice a člena představenstva Teplárny Strakonice, a.s. na 7. jednání zastupitelstva města Strakonice, konaném dne 2 září 2015.
Karel Janský
Poznámka: Článek byl původně zveřejněn na stránkách eStrakonice.cz.
Obsah fotografií: Foto 1 – Pohled na komín teplárny Strakonice z ulice Jeronýmova; foto 2 – Mobilní technologie na zpracování jemných anorganických odpadních materiálů pro výrobu lehkého umělého kameniva; foto 3 – Výroční zprávy společnosti Teplárna Strakonice, a.s. za roky 2013 a 2014; foto 4 – Pohled na komín teplárny Strakonice z ulice 5. května.
Autoři a zdroj fotografií: Foto 1 a 4 – Karel Janský; foto 2 – Václav Vachuška; foto 3 – tst.cz.