Zpět na úvodní stránku
| Příspěvek od čtenáře, vyjadřující jeho názory |
Zastavme se
11.7.2016. Když v minulém volebním období prosadila tehdejší vládní koalice omezení doby řečnění na dvakrát tři minuty k danému tématu, vnímal jsem oprávněně tento krok jako nedemokratické opatření, mající jediný cíl. Zkrátit opoziční hlasy v zastupitelstvu na minimum. I to byl jistě jeden z počinů, kvůli kterým voliči vystavili Slušnosti a jistotě, dnes Jihočeši, stopku. Bylo celkem logické, že na jejich místo nastoupí právě ti, kterým bylo odňato jedno ze základních ústavních práv, a to právo hovořit za své příznivce neomezeně dlouhou dobu. Krok v sobě skrýval však hrozbu ještě větší – pohrdání principy zastupitelské demokracie. Snad si vzali vzor z parlamentu EU, neboť pouze tam je tento uzurpátorský způsob uplatňován bez skrupulí a studu.
Foto 1: Strakonice, zastavme se
Právem jsem tedy mohl očekávat návrat k normálu. I proto jsem na prvním pracovním jednání zastupitelstva nabádal opozici, aby se snažila podporovat dobré myšlenky. Nastupující vládce jsem žádal, aby se svým bývalým posměváčkům nemstili. Nejspíš jsem huhlal a kníkal, i když má slova se pak objevila v místním tisku, protože oslovení zastupitelé začali dělat přesný opak.
Obě nepřátelské skupiny se personifikovaly do dvou bijců, kteří si pouze vyměnili místa v ringu. Najednou Hrdličkovi nevadil časový limit, s chutí odebíral opozici slovo. Přesně tak, jak jej to naučil jeho předchůdce. Nu což, ono je to přestane brzo bavit a dají se konečně do dělné činnosti, společné práce pro občany města Strakonice. Ouha, myslel jsem si to špatně. Bývalý starosta Vondrys se doposud nevzpamatoval z volební porážky, chovaje se přitom jak malé dítě, jemuž vzali na písku bábovičky. Jeho nástupce v křesle pak jen pokračuje ve stylu vládnutí, jenž dříve sám kritizoval.
Tak tedy, ať se mládí vydovádí. Do politiky patří antagonistické postoje. Proto máme systém stran a hnutí, proto se mezi sebou volení přou a handrkují. Je to nejen přípustné, ale i žádoucí. S jednou kardinální podmínkou. Výsledkem jejich názorových soubojů musí být kompromis, přijatelný pro většinu občanů. V opačném případě jde o diktát části společnosti vůči mlčící většině, byť se onen halí do vznešeného hávu svobody a demokracie.
Jenomže politicky nezkušený Hrdlička se neuklidnil. Ano, právě on jako starosta, je nejvíce odpovědný za současnou atmosféru v naší komunální politice. Páni kluci z obou stran tábora si nadávají, urážejí se, na posledním zastupitelstvu si dali málem po hubě. Škoda, že k tomu nedošlo. Třeba by se jim v hlavách rozsvítilo. A aby toho nebylo málo, vzpomněl si patrně Břetislav Hrdlička na nedoceněné články z Rudého práva, „Co mají za lubem“ a „Kdo seje vítr“. V těch dobách jsem si je též četl, abych pak exceloval v hodinách občanské nauky a při PŠM (Poznámka redakce: Politické školení mužstva na základní vojenské službě).
Osvědčený postup je následující. Představit názorové oponenty v tom nejhorším světle, vyšťárat na ně co nejodpornější špínu a udělat z nich blbce. Svého času se soudruhům z ÚV KSČ dařilo držet většinu národa v nevědomosti, tehdejší disidenti byli marginalitou, jíž se běžný pracující vůbec nezaobíral.
Obávám se, že se historie opakuje a strakoničtí kritici jsou odsouzeni do rolí statistů, pozorujících dění ze svého zatuchlého brlohu, v němž není místo pro moderní způsob života. Říkat jim můžeme třeba – zkrachovalí jedinci. Ti, jimž to správně politicky myslí, budiž pro změnu nazýváni – opravdovými Strakoňáky. Ať v tom máme pořádek a už konečně jasno.
Ale dost legrace, neboť to vážně přestává být vtipné. V posledním Zpravodaji č. 7/2016, vydávaném radnicí, přetekl pohár mé, téměř nadlidské, trpělivosti. Pan Vondrys směl mít, skoro po dvou letech, jako první z opozice, komu se té cti dostalo, článek. No konečně, řekne si nezaujatý čtenář. Chyba lávky – a ne té u hradu.
Hned pod ním si zgustnul pan Hrdlička způsobem, který musí vyrazit dech i těm nejzapřísáhlejším kritikům Vondrysovy dlouhé kariéry. Co to budu protahovat, kohout Břéťa dal kohoutu Pavlíkovi lákavé zrní, které mu otrávil, aniž jej předem varoval. Kdo nečetl – udělal z bývalého starosty blázna.
Heleďte, pánové a dámy. Takhle se politika dělat nedá a nesmí. Zkusme se všichni, kteří se jakkoli zabýváme místními reáliemi, když už jsou ty prázdniny, zastavit a zamyslet. Vážně chceme takhle pokračovat? Budeme se pořád osočovat a špinit? Neumíme si podat ruce, sednout si a v klidu si povídat – i o věcech a otázkách, na něž máme rozdílné názory a odpovědi?
Právě teď je ideální čas. Využijme příležitost, kdy je okurková sezona. Zastavme se. Potřebujeme to jako sůl. Jinak nám naše místní politika natolik zhořkne, že už nebudeme věřit ničemu a nikomu.
František Karel Ladislav
Od stejného autora: Krátká povídka o báječném městě Utopie
Obsah fotografií: Foto 1 – Strakonice, zastavme se.
Autoři a zdroj fotografií: Foto 1 – archiv iStrakonice.cz.