Zpět na úvodní stránku
Okružní křižovatka Na Ohradě a Ellerova ve světle důkazů a faktů – 1. část
30.10.2015. Strakonice mají od 23. září 2015 novou okružní křižovatku, šestou již v pořadí. Nové vedení města, jako její tvůrci, na ni pěje chválu. Stejný postoj najdeme i v některém tisku. Tak třeba titulek „Kruhová křižovatka je menší. Řidiči ji chválí“. Problémem je, že dnes lidé, stejně jako mnozí novináři, hledají rychlá řešení a příliš nepřemýšlí nad souvislostmi. Podívejme se tedy na novou okružní křižovatku za pomoci důkazů a faktů, hlavně ale v souvislostech. V čem nová křižovatka splnila svůj účel, to je ve funkci zajistit pomalejší průjezd křižovatkou. Ve skutečnosti ale přináší další problémy a pohřbila šanci Strakonic na lepší řešení dopravní situace v tomto místě.
Druhá část seriálu: Okružní křižovatka Na Ohradě a Ellerova ve světle důkazů a faktů – 2. část, aneb pochybení Vondrysova vedení města
Aktualizováno: 31.10.2015. Někdy je zapotřebí pro vysvětlení zveřejnit mnoho souvislostí a detailů, které dotvoří celek. Jindy naopak stačí fotografie. Ta může mít i mnohem větší vypovídající hodnotu. Z nových dvou fotografií, které jsou přiloženy nad níže zveřejněnými přejezdy středového ostrůvku koly aut, zcela zřetelně vyplývá, že přejezdů přes něho neustále přibývá. Něco je tedy špatně, nová okružní křižovatka má skutečné problémy.
Obsah článku:
- Důkazy a fakta o nové křižovatce Na Ohradě a Ellerova;
- Grafické srovnání projektů bývalého a nového vedení;
- Jak Strakonická Veřejnost a nové vedení radnice klamou veřejnost;
- V čem je realizace nové křižovatky špatná a nedomyšlená;
- Co na novou křižovatku říká odborné posouzení;
- Důsledky špatné realizace dobré myšlenky – fota jako důkaz;
- V noci je nová křižovatka pro řidiče neviditelná a nebezpečná;
- V zimě bude nová křižovatka ještě nebezpečnější.
Nejdříve trochu terminologie. Správný termín pro tento typ křižovatek je okružní křižovatka, středový ostrov je prostor uvnitř křižovatky – v našem případě zatravněný, prstenec je termín pro kruh na vozovce kolem středového ostrova z dlažebních kostek, okružní jízdní pás křižovatky značí vlastní komunikaci, po které se jezdí, vjezd ani výjezd asi nepotřebují komentář. Dopravní stín značí například vodorovné dopravní značení, přes které se nesmí jezdit. Dělicí pás, směrovací ostrůvek a dělicí ostrůvek jsou pak názvy pro oddělení komunikace pomocí prostorového prvku.
Nová okružní křižovatka ve Strakonicích ve skutečnosti přináší nové problémy a velkou demagogii při jejím obhajování. Kupříkladu začátek výše zmíněného článku zní: „Co roky nešlo, stalo se teď v rekordním čase skutečností.“ Zní to, jako by ve Strakonicích začal rok nula, jako by vše započalo až s příchodem nového vedení města. Půjde-li to tak dál, ke konci volebního období se dozvíme, že bez Strakonické Veřejnosti by ve městě nestál ani hrad.
Foto 1: Nová okružní křižovatka ulic Na Ohradě a Ellerova
Zůstaňme na chvíli u novinářů. Po sametové revoluci nastal boom ve vydávání nejrůznějších tiskovin a psát začal téměř kdokoliv, kdo s trochou nadsázky udržel psací pero v ruce. Situace je dnes rozdílná v tom, že přibylo vysokoškolsky vzdělaných žurnalistů. Ti jsou ovšem v mnoha případech absolventy nejrůznějších tzv. sociálních oborů, nemají technické, analytické a syntetické schopnosti, které by jim umožnily jít do hloubky problému. V dnešní době je i běžné, že dokonce autoři píšící knížky si sednou k internetu a „vygooglují“ z něho informace, ze kterých napíší v řádech dnů celou knihu. Třeba o herecké celebritě nebo o historické události. Stále jsou ale i žurnalisté, kteří například doslova odloží zednickou lžíci, opustí svou profesi a jdou psát do novin. Výsledky podle toho pak vypadají. Dalším problémem je v mnoha případech i lenost žurnalistů. Zajdou za „zdrojem informací“, nic si neověří, a z prvotních údajů napíší článek. Těch, kteří na tématu pracují intenzivně týdny i měsíce, je dnes ve skutečnosti velice málo.
Ve Strakonicích poskytuje informace novinářům hlavně nové vedení města, které pokládá výstavbu okružní křižovatky za jejich dosud největší a zároveň vrcholné dílo. Potom již záleží na konkrétních redaktorech, nakolik sami jdou do podstaty problému. A jaká je kvalita poskytovaných údajů ze strany nového vedení? Tak například na stránkách Strakonické Veřejnosti, jejíž členové především tvoří vedení města (starosta + 2 místostarostové a v radě města 4 ze 7 členů), se můžeme dočíst, že:
„A nejlepší nakonec – celá tato stavba tolik zmiňované kruhové křižovatky se vejde do celkových nákladů 2 mil. Kč!!! Pro milovníky dotací (třeba pány Janského a Pavla) - došlo také i na malou dotaci od kraje ve výši cca 300.000,- Kč do bezpečnostních prvků křižovatky. Takže nakonec bychom měli být spokojeni všichni - křižovatka bude, nepotřebovali jsme k tomu ani těch unijních 90% = 18 mil. Kč, i dotace byť malá také byla, bezpečnost obyvatel zvýšena. Přesto jeden malý kaz ta křižovatka přece jen má! Bohužel na ten vysněný vodotrysk s perlorodkou nedošlo, za to přijměte Pavle Vondrysi, Luďku Józo, Ivanko Říhová naši nejsrdečnější omluvu!“
Lhaní, klamání veřejnosti a překrucování faktů ze strany nového vedení města skutečně nebere konce. V předchozím odstavci Strakonická Veřejnost uvádí, že cena kruhové (pozn.: správně okružní) křižovatky se vejde do 2 mil. Kč. Nezapomněli přitom k ceně přidat ještě tři vykřičníky. Tisková zpráva mluvčí radnice Markéty Bučokové č. 29 z 24.9.2015 však hovoří o 2 194 627 Kč bez DPH. Celkem se tedy cena nové okružní křižovatky ve Strakonicích vyšplhala na 2 655 499 Kč s DPH. Celkové náklady se tak nevešly do prezentovaných 2 mil. Kč! Nikdo nemůže přitom říct, že výše uvedená citace byla psána ještě v době, kdy Strakonická Veřejnost neznala přesnou cenu. Okružní křižovatka je v provozu od 23.9.2015 a článek byl publikován 20.9.2015.
Manipulací s občany Strakonic je také zveřejnění výše dotace, kterou údajně město získalo na stavbu bezpečnostních prvků v rámci stavby nové okružní křižovatky. Strakonická Veřejnost v již zmiňovaném článku na svém webu píše, že dotace činila cca 300 000 Kč. Částka je ještě uvozena dosti jízlivým textem, viz výše zveřejněná citace. Tisková mluvčí radnice ovšem ve své, rovněž již zmiňované tiskové zprávě píše, že „Součástí stavby bylo zřízení bezpečnostních prvků v ulici Na Ohradě v celkových nákladech 507 000 Kč z čehož částkou 200 000 Kč přispěl Jihočeský kraj z dotačního titulu Podpora zřízení bezpečnostních prvků na komunikacích.“. Jak je vidět, pro Strakonickou Veřejnost nějakých 100 000 Kč sem tam, to je detail. Na detailech přitom záleží, i co se financí týká.
Je až neskutečné, co všechno občané Strakonic snesou a jak se sebou nechají manipulovat. Nové vedení se přitom navíc nestydělo vyhnat cenu okružní křižovatky bývalého vedení až na nepravdivou výši 25 mil. Kč. To se potom sbírají politické body! A to už pomiňme folklór, že v ceně projektu bývalého vedení měl být údajně vodotrysk a perlorodka, což je výmysl a lež Strakonické Veřejnosti. V projektu, který byl i součástí žádosti o dotaci, nic takového nebylo. O výzdobě okružní křižovatky, perlorodkách a vodotrysku bude také další díl našeho seriálu. Navíc ve stejném prohlášení tisková mluvčí uvedla, že: „Současná podoba se účelově nijak neliší od původního záměru a kruhová křižovatka poskytne naprosto srovnatelný komfort pro řidiče, jako původně navržená podoba.“ Jde přitom o hodně velkou lež, což si v našem seriálu o okružní křižovatce snadno dokážeme. Současná podoba se totiž dosti podstatně liší oproti původnímu záměru a rozhodně neposkytne srovnatelný komfort pro řidiče, jako původně navržená podoba!
Pojďme se tedy podívat na okružní křižovatku trochu detailněji. Nejdříve na to, co bylo postaveno a v dalších částech na to, co mohlo být postaveno a jaký je v obou křižovatkách rozdíl. Faktický i cenový. A především na to, o co Strakonice přišly, díky snaze nového vedení za každou cenu dokázat, že oni jsou lepší než ti před nimi. Nejdříve si prohlédněme původní situaci v křižovatce ulic Na Ohradě a Ellerova, ještě před realizací nové okružní křižovatky. Zde je vidět, že například dva přechody i s osvětlením spolu s bezpečnostním prvkem v ulici Ellerova realizovalo ještě předchozí vedení města.
Foto 2: Letecká mapa původní dopravní situace
Foto 3: Situace v lokalitě před stavbou okružní křižovatky
Nová okružní křižovatka v tomto místě je skutečně levnější variantou, než původně plánovaný záměr minulého vedení radnice. O tom není pochyb. Přesto obě varianty nelze jednoznačně porovnávat, a to ani cenou, ani rozsahem realizace. Cena původně plánované křižovatky za předešlého vedení měla být podle nového vedení v rozmezí 20 – 25 mil. Kč (zdroj: strakonickaverejnost.cz). Již uvedené rozpětí se nezakládá na pravdě a nové vedení ji uměle a neférově nadsadilo o několik milionů. Lžou, a myslí si, že jim to projde. Cena skutečně realizované křižovatky novým vedením prý byla 2 194 627 Kč bez DPH, jak již bylo uvedeno. Velkou demagogií je skutečnost, že nové vedení u své křižovatky hlásá cenu bez DPH, ale u jimi kritizované varianty předešlého vedení uvádí cenu s DPH. Tolik zatím k cenám, určitě se k nim ještě vrátíme. Přesnějším cenovým kalkulacím se budeme věnovat v dalším díle.
Podívejme se nyní trochu blíže na rozsah původního projektu. Především na to, jak ho prezentuje nové vedení města a jaká je skutečnost. Na prvním obrázku vidíme novým vedením demagogicky prezentovanou původní okružní křižovatku, v jimi osekané variantě (zdroj: strakonickaverejnost.cz). Na druhém obrázku si prohlédněme, v jakém provedení byla naplánována ve skutečnosti. Z obou nákresů je zřetelně patrné, že se nové vedení snaží v občanech Strakonic navodit dojem, že oni podobný záměr uskutečnili nesrovnatelně levněji. Neříkají ovšem pravdu, protože podle původního projektu měla být opravena obrazně řečeno „půlka města“. Tedy mnohem větší území, než prezentuje nové vedení a než vyřešila jimi realizovaná stavba okružní křižovatky. Už proto je cenové srovnání obou variant prezentované Strakonickou Veřejností falešné a vylhané!
Foto 4: Varianta původního řešení okružní křižovatky prezentovaná Strakonickou Veřejností
Strakonická Veřejnost se skutečně nemusí stydět se svou manipulací s občany Strakonic ani před největšími ideology politických stran minulých totalitních režimů. Výše uváděný článek loňského vítězného uskupení ve Strakonicích je zakončen větou: „Pozn. Na obrázku je skica původního projektu za cca 20 mil. Kč. Až budete projíždět křižovatku zbudovanou podle našeho zadání, zkuste se zamyslet, v čem je rozdíl (kromě ceny samozřejmě).“ (zdroj: strakonickaverejnost.cz).
Nyní se můžeme přesvědčit, jak bezostyšně Strakonická Veřejnost lže a jak překrucuje pravdu. Snaží se totiž čtenáře navést, aby porovnávali jimi zveřejněnou ořezanou variantu původního projektu, který v jimi prezentované podobě rozhodně nestál 20 mil. Kč! Přitom by čtenář měl porovnávat za podobnou cenu původní neořezaný projekt, který je zveřejněný zde na druhém obrázku. Pod zavádějícím článkem Strakonické Veřejnosti je podepsáno právě uvedené uskupení. Starosta Břetislav Hrdlička by měl kromě svého odstoupení ještě jít pokleknout před sochou Mistra Jana Husa a prosit ho za odpuštění. Proto, že nebyl hoden pronášet slavnostní řeč u příležitosti výročí upálení tohoto bojovníka za pravdu, od kterého letos uplynulo 600 let.
Původní projekt skutečně neměl řešit pouze vlastní křižovatku. Zůstaneme-li ale u něho a vyčleníme-li z něj pouze samotnou křižovatku, tak ta měla být provedena kvalitativně na mnohem vyšší úrovni. Jak vidíme, varianta nového a starého vedení se opravdu nedá finančně, ani nijak jinak, srovnávat. Město Strakonice každopádně přišlo díky novému vedení o možnost vyřešit daleko větší část komunikací, než vyřešila jimi realizovaná varianta.
Foto 5: Varianta původního řešení okružní křižovatky z originální projektové dokumentace prosazovaná bývalým vedením města
A v čem je tedy realizace nové okružní křižovatky tak špatná a nedomyšlená? Projekt nevzal v úvahu údaje o dopravních nehodách ve stávající křižovatce a v okolí, jejich výskyt a četnost, typ nehod a jejich příčiny. Tzv. střetné, neboli kolizní body, nejsou umístěny totiž jen v křižovatce samotné, najdeme je i v okolí křižovatky. Je pouze otázkou času, kdy budou muset být do křižovatky a jejího okolí nainstalovány další bezpečnostní prvky. V té době se už ale nikdo nebude chlubit cenou. Ani tím, že původní cena, nesmyslně přiškrcená, se musela díky amatérskému přístupu při budování křižovatky dodatečně navyšovat.
Řešením by bylo, kdyby všechny dodatečně budované bezpečnostní prvky zaplatil starosta Strakonic Břetislav Hrdlička ze své kapsy. Pomoci by mu mohli spoluautoři polotovaru okružní křižovatky ze Strakonické Veřejnosti. Rychlost vybudování okružní křižovatky totiž v budoucnu nikoho neohromí, důležitá bude především její funkčnost a bezpečnost. Plně si to uvědomíme ale až tehdy, kdy se na křižovatce stane první vážnější dopravní nehoda se zraněním.
Dalším problémem nové křižovatky je, že není dobře vyřešeno její osvětlení. Původní projekt měl přitom osvětlení řešeno komplexně. Není tedy divu, že realizovaná verze nového vedení mohla být levnější, když se z ní vypustily nejdůležitější bezpečnostní prvky. Mezi ty patří jistě i osvětlení křižovatky. Situace je nejtragičtější při příjezdu ulicí Ellerova od Lidlu. V noci je okružní křižovatka pro řidiče prakticky neviditelná, a to zejména díky absenci osvětlení středového ostrova křižovatky. Také ale z důvodu existence silného osvětlení přechodu pro chodce před křižovatkou, kvůli kterému není středový ostrov prakticky vidět. Mimochodem, přechod i jeho osvětlení jsou původní, vybudované předešlým vedením, takže přidáním okružní křižovatky bez osvětlení vznikl takový kočkopes.
Na následující fotografii se můžeme přesvědčit, jak vidí okružní křižovatku řidič přijíždějící v noci směrem od Lidlu. Skutečně je prakticky neviditelná. A to ještě není pokrytá čerstvým nebo rozbředlým sněhem. Jednoduše a slušně řečeno, dobrá myšlenka, ale hodně špatná realizace.
Foto 6: Noční pohled na křižovatku z příjezdu od Lidlu
První problémy s novou okružní křižovatkou se již objevují. Díky špatné viditelnosti už několik řidičů najelo svými auty do travnaté výplně středového ostrova okružní křižovatky. Někdo vycouval a někteří řidiči prostě pokračovali v jízdě dál. Důkazem jsou další fotografie, které nejlépe dokumentují špatnou realizaci záměru vyřešit dopravní situaci na křížení ulic Na Ohradě a Ellerova.
Na snímcích vidíme výsledek toho, že ve Strakonicích skutečně postavili pro řidiče neviditelnou okružní křižovatku. Počítat je třeba i s tím, že v zimě budou mít řidiči zejména starších aut namrzlá a zamlžená přední skla, čímž se viditelnost ještě zhorší. Stačí k tomu i trochu delší nákup v Lidlu, kdy auto vychladne a bude mít po příchodu majitele zamlžená okna. Významnou roli jistě sehrají i stereotypy, zvyklosti a dlouholeté návyky řidičů. Nehody se tak stanou především vinou starosty města Břetislava Hrdličky a dalších členů Strakonické Veřejnosti.
Okružní křižovatka je dokumentována pravidelně a je možné doložit, že vjezdů na zatravněný středový ostrov a jeho přejezdů přibývá, a to od různých automobilů. Pro případ potřeby jsou nafoceny detaily vzorků pneumatik. Odborně se ostrůvek uvnitř křižovatky nazývá také „Nepojížděný středový ostrůvek“. Ve Strakonicích ho můžeme nazvat něco jako „Pojížděný a přejížděný středový ostrůvek“. Celou okružní křižovatku je pak možné pojmenovat například takto: „Hrdličkův bobek“.
Foto 6a: AKTUALIZACE – Dvě fotografie přidány 31.10.2015 dokumentují nové přejezdy středového ostrůvku koly aut
Foto 7: Pravá strana poškozeného středového ostrova ze směru od Lidlu
Foto 8: Pravá strana poškozeného středového ostrova ze směru od Lidlu
Foto 9: Levá strana poškozeného středového ostrova ze směru od Lidlu
Obdobná situace je při příjezdu Ellerovou ulicí od mostu přes řeku Otavu. Aby se nové vedení mohlo chlubit nízkou cenou okružní křižovatky, nezbyly peníze ani na dělicí ostrůvek při příjezdu ke křižovatce z této strany. Stačily jen na řešení, které doporučoval architekt ve filmu Slunce, seno, erotika. Volně ho lze parafrázovat takto: „Náhodou, můžeme na to uvolnit až 2 mil., že jo předsedo!“ Odpověď by zněla: „No tak v tom případě se radši do žádný rekonstrukce nepouštějte. Nechte si vod ňákejch ochotníků namalovat kulisy. Na to vám ty dva miliony tak akorát stačí.“.
Vzniklo tak vodorovné dopravní značení – podrobnosti dále, které je v tomto případě komickým řešením. Jedna dlouhá čára krytá šikmými pruhy. Stačí jen minimální sněhová pokrývka a vidět nebude nic. Rozhodně zde chybí prostorový dělicí ostrůvek směrem od mostu přes řeku Otavu. Provedeno je pouze nedostatečné optické oddělení dopravních protisměrných proudů pomocí vodorovného dopravního značení, a to za použití značky „Šikmé rovnoběžné čáry“ č. V 13a, místo fyzického oddělení dělicím ostrůvkem.
Foto 10: Dopravní značka „Šikmé rovnoběžné čáry“ č. V 13a
Délka a provedení značky č. V 13a byla snad projektována podle příslušných norem, i když její středová čára působí pod příčnými pruhy jaksi navíc. Značka vyznačuje plochu, na kterou je zakázáno vjíždět nebo na ni nákladem zasahovat. Jejím cílem je především usměrňování pohybu vozidel v prostoru před křižovatkou a zároveň oddělení dvou protisměrných jízdních pruhů. Jedná se vlastně o tzv. dopravní stín, který je na tomto místě a v takovém rozsahu sám o sobě celkem neúčinný. Zvláště v zimním období a za zhoršených povětrnostních podmínek.
Foto 11: Denní pohled z příjezdu od mostu přes řeku Otavu
Foto 12: Denní pohled z příjezdu od mostu přes řeku Otavu – detail vodorovného dopravního značení
Chybějící dělicí ostrůvek neupozorňuje dostatečně včas na okružní křižovatku a nezajišťuje dostatečné směrové vychýlení příjezdové komunikace. Do budoucna bude nutné místo středního dělicího dopravního stínu vybudovat dělicí ostrůvek, půjde však o další vícenáklady. Nevýhodou příjezdu od mostu přes řeku Otavu je i šikmý sklon vozovky a celkem rovný dlouhý úsek, který řidiče láká k rychlejší jízdě.
V České republice mezi hlavní nedostatky u nevhodně navržených okružních křižovatek, s jedním pruhem na okruhu, patří kromě špatně zvolených tangenciálních průjezdů právě především široké dopravní stíny mezi vjezdem a výjezdem a malé nebo úplně chybějící zvýšené střední dělicí ostrůvky.
Okružní křižovatka v noci navíc není z tohoto směru vidět a chybějící dělicí ostrůvek může způsobit dopravní nehody. Je pouze otázkou času, kdy se tak stane. Pro rychleji jedoucí auta je nová okružní křižovatka hodně nepříjemnou pastí. Příkazové dopravní značky „Kruhový objezd“ (C 1) jsou na ulici Ellerova z obou stran umístěny až těsně před okružní křižovatkou. Sice je to podle předpisů, kdy značka „Kruhový objezd“ (C 1) se skutečně umisťuje ve vzdálenosti do 10 m před vnějším okrajem okružního pásu, ovšem rychleji jedoucí vozidla nebo vozidla jedoucí po namrzlé silnici či rozbředlém sněhu nemají šanci adekvátně včas zareagovat. Tu mají až na poslední chvíli, když spatří vlastní okružní křižovatku. V úvahu musíme vzít i majitele starších a neaktualizovaných navigací, kteří se o okružní křižovatce mohou dozvědět teprve v okamžiku, kdy budou stát v jejím středu na zatravněném povrchu.
Foto 13: Dopravní značka „Kruhový objezd“ č. C 1
Světelnou situaci paradoxně zhoršuje osvětlený přechod v ulici Ellerova, a to z obou stran příjezdu. Uvedené osvětlení sice zlepšuje viditelnost přechodu pro chodce, nezviditelňuje ale samotnou okružní křižovatku a řidičovu pozornost svede právě jen na samotný přechod. Nové vedení se pokusilo „splácat“ dohromady původní řešení s novou variantou, jak již bylo uvedeno. Výsledkem je sice úspora financí, přibyla tím ale nebezpečná místa na této komunikaci.
Foto 14: Noční pohled z příjezdu od mostu přes řeku Otavu
Nová okružní křižovatka je v noci minimálně viditelná i z bezprostřední blízkosti. A to ještě není pokrytá čerstvou sněhovou pokrývkou nebo rozbředlým sněhem.
Foto 15: Noční detail středového ostrova okružní křižovatky z příjezdu od Lidlu
Středový ostrov přitom má být podle zásad projektování okružních křižovatek řádně vyznačen dopravními značkami, popř. zařízeními a osvětlením tak, aby byl viditelný za jakýchkoliv podmínek. To, že má být osvětlen, přitom nutně neznamená umístění osvětlovacího bodu do plochy středového ostrova. Jedná se o podmínky materiálu TP 135 – Projektování okružních křižovatek na silnicích a místních komunikacích z Ministerstva dopravy, Odboru pozemních komunikací.
Ve Strakonicích přitom nejde o to, že by nová okružní křižovatka nesplňovala některé technické parametry (doufejme, že je splňuje, i když bez detailního prostudování projektu to není možné posoudit). Technické parametry ovšem splňovala i původně navrhovaná okružní křižovatka, jež byla novým vedením města pohřbena. Dřívější návrh byl také celkově výhodnějším (!) a z hlediska dopravního řešení a nehodovostii bezpečnějším řešením.
Před postavením nové okružní křižovatky, když řidič jel od Lidlu vyšší rychlostí, tak hned viděl, zda se na přechodu pro chodce někdo nachází nebo ne. Pokud viděl, že tam nikdo není, jel prostě dál a za přechodem ho nečekala žádná překážka. Dnes také jede dál, bohužel ale přes střed okružní křižovatky, tedy po trávě. Rozhledová délka pro zastavení nebo změnu směru jízdy je ze strany příjezdu od Lidlu díky špatnému osvětlení naprosto nedostatečná. Ze strany od mostu přes řeku Otavu je zase chybou ponechání dlouhého přímého úseku, s ohledem na nebezpečí vzniku monotonie. Při ní je pro řidiče náročné rychle reagovat na okružní křižovatku, kterou uvidí prakticky až v okamžiku, kdy do ní vjede. Částečnou možností je přidání dopravního značení či bezpečnostních prvků – víte ovšem, co by to podle nového vedení radnice stálo?
Při navrhování okružní křižovatky není důležité pouze její samotné technické řešení, je třeba mít na paměti i obor, který se nazývá Psychologie v dopravě. Ten je bohužel novému vedení města Strakonice pojmem naprosto neznámým. Při posuzování vhodnosti navrhovaného řešení musíme brát zřetel na základní prvky systému, a tím jsou člověk – vozidlo – prostředí. Teprve za použití těchto tří prvků můžeme hodnotit dopravu z hlediska plynulosti, bezpečnosti a hospodárnosti provozu.
Ve Strakonicích byla při navrhování „rychlookružní křižovatky postavené za tři týdny“ pominuta složka zrakového vnímání řidiče, která je základním zdrojem informací o všech okolnostech, které jsou podstatné pro řízení vozidla. Je přitom nezbytné, aby řidič důležité charakteristiky vnějšího prostředí nejen viděl, ale aby je také správně pochopil. Není tedy důležité, jak dopravní situaci chápe starosta Břetislav Hrdlička a Strakonická Veřejnost, ale jak jí rozumí samotní řidiči.
Například při příjezdu od Lidlu dochází k oslnění řidiče vlivem silného osvětlení přechodu pro chodce. Pro následné odeznění vlastního oslnění potřebuje sítnice oka určitý čas na adaptaci na následnou nižší intenzitu světla, kterou poskytuje tmavý střed okružní křižovatky. I když je pozornost řidiče dostatečná, stačí trochu větší rychlost vozidla a na okamžité rozhodnutí pak už nezbývá čas. Rozhodování je přitom významný psychický proces, u kterého existuje přímá úměrnost mezi rychlostí vozidla a časem daným pro zvládnutí dopravní situace. Čas je na rozhodnutí v případě nové okružní křižovatky minimální, protože neosvětlený středový ostrůvek se nachází bezprostředně za silně osvětleným přechodem.
Částečným řešením je také alespoň zlepšení dopravního značení před křižovatkou a uvnitř okružní křižovatky, aby bylo nápomocno řidiči při jeho procesu rozhodování. U nového vedení ovšem bohužel existuje jediné kritérium, a tím je cena. Že by se přidalo další dopravní značení, nedej Bože bezpečnostní prvky? Víte, co by to stálo?… Myslím, že by neškodilo, aby se alespoň někdo z nového vedení města zúčastnil školení využití psychologických poznatků v organizaci a regulaci dopravy a dopravní praxi.
Co se týká velikosti okružní křižovatky, určitě ji nemá smysl stavět zbytečně velkou. Zvětšením průměru křižovatky totiž nedocílíme zvýšení její kapacity. U neúměrně velké křižovatky pro danou lokalitu dosáhneme akorát zvýšení finančních nákladů a prodloužíme vzdálenost pro průjezd křižovatkou. Ve Strakonicích ovšem nešlo o volbu mezi malou a velkou okružní křižovatkou, jak se to snaží navodit nové vedení radnice se Strakonickou Veřejností. Život neběží podle teorie Strakonické Veřejnosti, že vše je černé nebo bílé.
Základním návrhovým parametrem okružní křižovatky je skutečnost, že musí být včas postřehnutelná. Dále, stavební úprava na příjezdové silnici musí být taková, aby byl řidič psychologicky zpomalen ještě před vlastním vjezdem na okružní pás křižovatky. Střední dělicí ostrůvek by měl být navýšený a postřehnutelný blížícím se řidičem ze všech stran. Vlivem nedodržení uvedených zásad je například nebezpečné vjetí do okružní křižovatky ze směru od Prioru, kdy jsou řidiči často přímo ohroženi rychle jedoucími vozidly ze směru od mostu přes řeku Otavu. Ty přitom nic nenutí zpomalit, téměř rovné projetí okružní křižovatkou zvládne šikovný i méně šikovný řidič v poměrně velké rychlosti. Myšleno tím samozřejmě při nedodržení maximální povolené rychlosti. Při navrhování okružních křižovatek záleží více než u jiných typů křižovatek na konkrétní situaci, je třeba zvážit, zda má funkci převážně dopravní, anebo i funkci zklidnění dopravy. Může mít i funkci estetickou.
Dopravní stíny - namísto dělicích ostrůvků - mohou samozřejmě být, v případě Strakonic jde ale ze směru od mostu přes řeku Otavu o naprosto nevhodné řešení. V praxi se přitom od dělicích ostrůvků upouští jen zcela výjimečně, např. tam, kde není zvýšený pohyb chodců nebo kde to není možné z prostorových důvodů. V České republice tyto ostrůvky bohužel často chybí i tam, kde je dostatek místa. Děje se tak ovšem na úkor bezpečnosti i funkčnosti. A právě uvedené se stalo také ve Strakonicích. Částečným zlepšením situace, když nejsou peníze na řádné osvětlení, by mohlo být umístění výstražné dopravní značky „Pozor, kruhový objezd“ č. A 4 s reflexním pozadím ze směru od Lidlu a od mostu přes řeku ve vzdálenosti 50 – 100 m od okružní křižovatky. Uvedená značka se v obci užívá zejména v případě, kdy je nutno na okružní křižovatku zvlášť předem upozornit. Jenže – víte co by to stálo?
Foto 16: Dopravní značka „Pozor, kruhový objezd“ č. A 4
Z předložených důkazů a faktů můžeme vidět, že nová okružní křižovatka byla sice postavena v rekordně krátkém čase, jde ale o nedomyšlené a unáhlené řešení, které si v budoucnu vynutí další investice. Nové vedení také zmařilo šanci na lepší, komplexnější – a celkově rovněž i levnější (!) řešení. Na paměti totiž musíme mít neustále skutečnost, že původní projekt řešil mnohem větší území než jen samotnou křižovatku, jak je demagogicky prezentováno novým vedením. V ceně byly nové povrchy vozovek, chodníky, elektrické osvětlení, bezpečnostní prvky a další části stavby, které nové vedení při porovnávání obou variant řešení cíleně zamlčuje.
O dalších problémech nové okružní křižovatky a o původně navrhovaném řešení budou následující pokračování našeho seriálu. Čtenáři se dozví i to, jak to skutečně bylo s plánovanou výzdobou okružní křižovatky a jak tuto problematiku řeší v jiných městech u nás i v zahraničí. Poznámka na závěr. Při tvorbě seriálu o okružní křižovatce ve Strakonicích byly využity odborné podklady a zkušenosti dopravních expertů.
Karel Janský
Poznámka: Článek byl původně zveřejněn na stránkách eStrakonice.cz.
Obsah fotografií: Foto 1 – Nová okružní křižovatka ulic Na Ohradě a Ellerova; foto 2 – Letecká mapa původní dopravní situace; foto 3 – Situace v lokalitě před stavbou okružní křižovatky; foto 4 – Varianta původního řešení okružní křižovatky prezentovaná Strakonickou Veřejností; foto 5 – Varianta původního řešení okružní křižovatky z originální projektové dokumentace prosazovaná bývalým vedením města; foto 6 – Noční pohled na křižovatku z příjezdu od Lidlu; foto 7 – Pravá strana poškozeného středového ostrova ze směru od Lidlu; foto 8 – Pravá strana poškozeného středového ostrova ze směru od Lidlu; foto 9 – Levá strana poškozeného středového ostrova ze směru od Lidlu; foto 10 – Dopravní značka „Šikmé rovnoběžné čáry“ č. V 13a; foto 11 – Denní pohled z příjezdu od mostu přes řeku Otavu; foto 12 – Denní pohled z příjezdu od mostu přes řeku Otavu – detail vodorovného dopravního značení; foto 13 – Dopravní značka „Kruhový objezd“ č. C 1; foto 14 – Noční pohled z příjezdu od mostu přes řeku Otavu; foto 15 – Noční detail středového ostrova okružní křižovatky z příjezdu od Lidlu; foto 16 – Dopravní značka „Pozor, kruhový objezd“ č. A 4.
Autoři a zdroj fotografií: Foto 1, 3, 6 až 9, 11, 12, 14, 15 – Karel Janský; foto 2 – mapy.cz; foto 4 – strakonickaverejnost.cz; foto 5 – strakonice.eu; foto 10, 13, 16 – internet.