Zpět na úvodní stránku
Okružní křižovatka Na Ohradě a Ellerova ve světle důkazů a faktů – 2. část, aneb pochybení Vondrysova vedení města
19.8.2017. Ne vždy se vše povede. Zvláště, když člověk buduje a nepřiživuje se jen na úspěších jiných. Podívejme se na velkou chybu vedení města v čele se starostou Pavlem Vondrysem. Okružní křižovatkou na ulicích Na Ohradě a Ellerova jsme se zabývali podrobně již v první části tohoto seriálu. Věnovali jsme se okolnostem vzniku okružní křižovatky a také historii, která předcházela jejímu vzniku. Pro lepší pochopení této druhé části stojí jistě za to připomenout si část první. Je v ní uvedeno velké množství faktů, fotografií a rovněž zdůvodnění, proč je realizovaná varianta okružní křižovatky tak na zbourání a znovupostavení. A nejde přitom jen o její špatné osové umístění. Za pravdu nám dal i čas. Důkazem jsou neustálé přílepky a úpravy křižovatky, které velmi navyšují její původní cenu. Tu cenu, která byla Strakonickou Veřejností deklarována jako výhodná.
První část seriálu: Okružní křižovatka Na Ohradě a Ellerova ve světle důkazů a faktů – 1. část
Foto 1: Nikdy nerealizované architektonicko výtvarné řešení okružní křižovatky v ulicích Na Ohradě a Ellerova ve Strakonicích – foto dosud existujícího modelu
V čem tedy můžeme spatřovat pochybení ze strany vedení radnice se starostou Pavlem Vondrysem v čele? V tom, že samo vedení vlastní autocenzurou zamítlo navrhované řešení, se kterým přišel roku 2008 strakonický architekt Ing. arch. Jan Rampich a Václav Fiala. Na druhou stranu se bývalému vedení města nemůžeme divit, když mělo za zády některé radikální jednotlivce, jako například lidi spojené s politickým hnutím Strakonická Veřejnost. Každopádně město Strakonice přišlo o jedno z nejlepších využití veřejného prostoru k propagaci něčeho, co kdysi bylo se Strakonicemi spojeno stejně jako dudáci či motorky.
Mít v okružní křižovatce vodotrysk? To několik málo radikálních lidí nemohlo strávit. Proti záměru vedení města se tak zvedla kritika. A jak už to bývá, díky několika velmi hlasitým odpůrcům projektu se podařilo to, co známe z mnoha jiných příkladů v dějinách. Město samo od záměru ustoupilo a pro realizaci zvolilo raději méně kontroverzní variantu. Paradoxem ovšem je, že za záměr údajně plýtvat městskými prostředky stavbou fontány a perlorodek je předchozí vedení města kritizováno dodnes. Naprosto neprávem, protože konečný záměr připravený k realizaci vedením radnice v čele se starostou Pavlem Vondrysem, a nesmyslně potopený Strakonickou Veřejností, tyto prvky již skutečně neobsahoval.
Zamysleme se nad jednou otázkou. Když pojedete do Paříže, budete tam obdivovat místní politiky, anebo si naplánujete vidět třeba Vítězný oblouk, Eiffelovu věž či Louvre? Znáte někoho, kdo by si nevybíral destinaci své návštěvy podle něčeho zajímavého? A když byste si měli jako návštěvníci Strakonic naplánovat, co ve městě navštívíte? Bylo by to snad molo Strakonické Veřejnosti s již plesnivou převlékárnou? Pojďme se tedy nyní v krátkosti podívat na to, jak hloupí lidé ve Strakonicích pohřbili něco, co mohlo být účelné a zároveň i turistickou atrakcí spojenou s propagací města. Plánovaná varianta měla být navíc i naučnou pomůckou. Nevěříte? Čtěte tedy dál. Těmi hloupými zde rozhodně nejsou lidé z vedení radnice se starostou Pavlem Vondrysem v čele. Ti se jenom přirozeně zalekli několika křiklounů. V politice je to ovšem pochopitelné. Tak snad projekt Jana Rampicha a Václava Fialy nezapadne moc hodně hluboko.
Nejdříve se ovšem podívejme, jak řešili vodu v okružní křižovatce například v Trutnově, který je se svými téměř 31 tisíci obyvateli 35. největším městem České republiky a podle katastrální rozlohy 13. největším. Podobných příkladů bychom našli více, mnohé pak hlavně v zahraničí – tam o turisty skutečně stojí a jenom si na něco nehrají.
Foto 2: V Trutnově, ležícím v Královéhradeckém kraji, v severovýchodních Čechách, udělali z okružní křižovatky hezkou turistickou atrakci s vodotryskem. Tam mohli, tam nemají Strakonickou Veřejnost a tak zradikalizované odpůrce všeho nového a hezkého
Nyní se podrobněji seznámíme s celým projektem realizace okružní křižovatky v původně plánované variantě. Výzdoba křižovatky mohla být obohacením veřejného prostoru ve Strakonicích a zároveň turistickým lákadlem. Mohla být něčím zvláštním a netradičním, za čím by se turisté do Strakonic rádi vraceli. A že by to město bez pořádného náměstí a se zbouranou historií v minulosti opravdu potřebovalo!
oto 3: Nikdy nerealizované architektonicko výtvarné řešení okružní křižovatky v ulicích Na Ohradě a Ellerova ve Strakonicích – foto detailu č. 1 dosud existujícího modelu
Foto 4: Nikdy nerealizované architektonicko výtvarné řešení okružní křižovatky v ulicích Na Ohradě a Ellerova ve Strakonicích – foto detailu č. 2 dosud existujícího modelu
Foto 5: Nikdy nerealizované architektonicko výtvarné řešení okružní křižovatky v ulicích Na Ohradě a Ellerova ve Strakonicích – foto detailu č. 3 dosud existujícího modelu
Zadání předmětné okružní křižovatky ze strany Města Strakonice předpokládalo skulpturální kompozici v jeho středu, doplněnou vodním prvkem (fontána apod.) a keřovou či květinovou výsadbu. Motivem se řešení mělo v optimálním případě vztahovat k městu Strakonice, jeho dějinám či jeho symbolům. Autoři projektu některé symboliky zamítli, jako například motocykly a fezy. Spejbla a Hurvínka zase zamítli trochu ideově, i zde totiž sehrála roli registrace ve svazcích StB. Doufejme, že pro příště jsme se již posunuli ve vnímání historie trochu dále… Zvažovala se i některá bizarní řešení, zvítězilo ale to zde prezentované.
Poznámka: Obrázky a fota textů můžete zvětšit jejich zobrazením na nové kartě nebo si je uložit v plném rozlišení příkazy, které se objeví po kliknutí na nich pravým tlačítkem myši. Texty zvětšíte i tak, že na klávesnici stisknete tlačítko CTRL a budete ho držet za současného otáčení kolečkem myši směrem od sebe.
Foto 6: Nikdy nerealizované architektonicko výtvarné řešení okružní křižovatky v ulicích Na Ohradě a Ellerova ve Strakonicích – mapa řešení křižovatky
Jaké tedy bylo zvolené řešení a z čeho vycházelo? Bájný zeman Strakoň, zakladatel první osady (etymologicky: Strakonice = osada lidu Strakoňova), podle jména již Slovan, tu mohl přistoupit k řece. Strakoň sestoupil z koně a drže jej za uzdu (možná spíše za udidlo), brodil se řekou. V té chvíli Strakoň zahlédl při břehu na písečném dně černé ledvinové lastury perlorodky říční (Margaritifera margaritifera). Valounky zlata však ne, ty už o několik století před ním vysbírali Keltové. Zvedl jednu lasturu, otevřel ji a objevil perlu velikosti pingpongového míčku (nebo tak nějak). Pochopitelně se tu se svým lidem na břehu okamžitě usadil v polozemnicích, nikoli ale, aby klučil les a obdělával půdu. Jeho byznys plán se týkal právě těch malých perleťových kuliček.
Foto 7: Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) z knihy Brehmův život zvířat
Tak povstalo první stálé obývání zdejšího prostoru. Způsobil to mlž, v lastuře asi patnácticentimetrové, dožívající se až 130 let. Jeho larvy, vypuštěné po oplození vajíček z žábrového prostoru samice, se zachycují v žábrách pstruha říčního, kde se z nich po několika týdnech vyvinou mladí mlži. Zrnko písku, náhodně uvízlé v jejich lasturách, se postupně obalí perletí a získá na kráse – co může být půvabnějším obrazem vzniku a rozvoje města, než touha jeho budovatelů?
Místo se vztahuje k sobě samému, tedy své historii, ale také k světu, v němž se nalézá. Proto má střed okružní křižovatky, zvýrazněný mohutným šestimetrovým až desetimetrovým výtryskem vody, také charakter vztažného bodu. Vodotrysk ovšem neplní pouze tento účel, přívod vody je použitelný i pro normální zálivku zeleně a okrasných květin v okružní křižovatce.
Foto 8: Nikdy nerealizované architektonicko výtvarné řešení okružní křižovatky v ulicích Na Ohradě a Ellerova ve Strakonicích – grafické ztvárnění středu křižovatky včetně vodotrysku, pohled č. 1
Foto 9: Nikdy nerealizované architektonicko výtvarné řešení okružní křižovatky v ulicích Na Ohradě a Ellerova ve Strakonicích – grafické ztvárnění středu křižovatky včetně vodotrysku, pohled č. 2
V městském mumraji člověk snadno ztrácí povědomí světových směrů, hodně lidí například nedokáže ani určit, kde je sever. Proto bylo dopravní řešení uzpůsobeno tak, aby čáry, mířící ze středu k jednotlivým světovým stranám, neprocházely vně okružní křižovatky rameny připojených komunikací, nýbrž klidovými kruhovými plochami (průměr cca 11,5 m), příjemně vydlážděnými, s vyznačením jednotlivých světových stran v dlažbě.
Projektová dokumentace se podrobně věnuje popisu vlastního řešení okružní křižovatky, pro náš účel ale postačí detailní fotodokumentace zhotoveného modelu – bez vodotrysku a dále kresby z dokumentace. Sestava přírodních kamenů je doplněna třemi rozříznutými kameny ledvinovitého tvaru, doplněné vyleštěnými koulemi – z bílého mramoru (perly). Symbolika perlorodky a říčního koryta je zřejmá. Vodní bazének obklopený kameny měl mít průměr kolem 15 metrů. Hlavní výstřik vody mohl být doplněn čtyřmi až osmi dalšími tryskami s nižším výtryskem vody v nasměrování na čtyři základní světové strany.
Vně vlastní okružní křižovatky měly být zřízeny svrchu popsané kruhové plochy, pronikající do pěších komunikací či k nim přiléhající. Uprostřed měly být instalovány rozříznuté balvany, jakési stoly s horní vyleštěnou vodorovnou řeznou plochou ve výšce cca 80 cm, doplněné vždy párem laviček.
Foto 10: V projektové dokumentaci plánované lavičky měly být umístěny v okolí okružní křižovatky
Ve vyleštěných vrchních plochách „stolů“ se měla vyznačit ryska v příslušném světovém směru s uvedením evropských měst, která leží na stejném poledníku či rovnoběžce jako střed této okružní křižovatky, tzn. 49o15’36,886‘‘ severní šířky (N) a 13o54’38,966‘‘ východní délky (E). Tento údaj mohl být nepatrně pozměněn podle skutečné polohy středu okružní křižovatky. Zde je třeba doplnit, že střed okružní křižovatky měl být trochu jinde než je nyní a okružní křižovatka měla být větší tak, aby se jí nedalo projet rovně, jak je tomu nyní u zpackané realizace pod taktovkou Strakonické Veřejnosti.
Foto 11: Označení místa, kde měl být umístěn střed původně plánované okružní křižovatky
Ve směru jižním zde měla být uvedena tato města a místa:
- Bad Schallerbach, Ober Österreich, Rakousko
- Ajdovščina, Goriška, Slovinsko
- Tortoreto, Abruzzo, Itálie
- Barano d’Ischia, Campania, Itálie
- Licata, Sicília, Itálie
Ve směru severním zde měla být uvedena tato města a místa:
- Pirna, Sachsen, Spolková republika Německo
- Mullsjö, Jönköping, Švédsko
- Vemdalen, Jämtland, Švédsko
- Stamsund, Nordland, Norsko
- Isfjord Radio, Spitzbergen, Norsko
Ve směru východním zde měla být uvedena tato města a místa:
- Zázrivá, Žilinský kraj, Slovensko
- Medzilaborce, Prešovský kraj, Slovensko
- Stryj, Lvovská oblast, Ukrajina
- Starobilsk, Charkovská oblast, Ukrajina
- Primorsk, Volgogradská oblast, Rusko
Foto 12: Nikdy nerealizované architektonicko výtvarné řešení okružní křižovatky v ulicích Na Ohradě a Ellerova ve Strakonicích – grafické ztvárnění rozříznutého kamene ve směru východním
Ve směru západním zde měla být uvedena tato města a místa:
- Schmidmühlen, Bayern, Spolková republika Německo
- Zweibrücken, Rheinland – Pfalz, Spolková republika Německo
- Völklingen, Saarland, Spolková republika Německo
- Reims, Champagne – Ardenne, Francie
- Bayeux, Basse – Normandie, Francie
Všechny tyto údaje se měly doplnit i vzdušnou vzdáleností v kilometrech, po upřesnění souřadnic mohla být ale zvolena i jiná města a místa. Autoři projektu navrhovali, aby třeba školní mládež navazovala kontakty se svými vrstevníky v uvedených městech, popřípadě uspořádala i strakonické setkání Východ – Západ – Sever – Jih. Nově zbudovaná okružní křižovatka se měla jmenovat „Rondel Evropy“ (rondel = kruhová, případně oválná stavba). Své místo měly v okolí křižovatky lavičky i stezka pro cyklisty.
A co by to vše stálo? Předpokládané náklady realizace bez instalace vodovodních rozvodů a bazénu se pohybovaly v rozmezí 1,6 – 2,2 mil. Kč. Nejednalo se tedy o žádné mimořádně vysoké náklady. Ostatně třeba Eiffelova věž také nebyla zadarmo, stejně jako jakákoliv jiná stavba či památka. O celkových nákladech na výstavbu plánované okružní křižovatky pojednával první díl našeho seriálu – viz úvod článku.
Současná výzdoba okružní křižovatky pod taktovkou Strakonické Veřejnosti se smrskla na instalování jednoho květináče. Ten je ještě navíc „kradený“ ve smyslu převzetí nápadu od předešlého vedení radnice – a nápadu degradovaném v současném jejich pojetí. Zde je třeba vzpomenout, že nové vedení radnice barbarsky zničilo výzdobu z velkých květináčů u vlakového nádraží, které zatraktivnilo Strakonice v širokém okolí.
Foto 13: Současná výzdoba okružní křižovatky je hezká (květinová výzdoba se obměňuje), je ale pouhým zlomkem toho, co Strakonice mohly mít
Karel Janský
Obsah fotografií: Foto 1 – Nikdy nerealizované architektonicko výtvarné řešení okružní křižovatky v ulicích Na Ohradě a Ellerova ve Strakonicích – foto dosud existujícího modelu; foto 2 – V Trutnově, ležícím v Královéhradeckém kraji, v severovýchodních Čechách, udělali z okružní křižovatky hezkou turistickou atrakci s vodotryskem. Tam mohli, tam nemají Strakonickou Veřejnost a tak zradikalizované odpůrce všeho nového a hezkého; foto 3 – Nikdy nerealizované architektonicko výtvarné řešení okružní křižovatky v ulicích Na Ohradě a Ellerova ve Strakonicích – foto detailu č. 1 dosud existujícího modelu; foto 4 – Nikdy nerealizované architektonicko výtvarné řešení okružní křižovatky v ulicích Na Ohradě a Ellerova ve Strakonicích – foto detailu č. 2 dosud existujícího modelu; foto 5 – Nikdy nerealizované architektonicko výtvarné řešení okružní křižovatky v ulicích Na Ohradě a Ellerova ve Strakonicích – foto detailu č. 3 dosud existujícího modelu; foto 6 – Nikdy nerealizované architektonicko výtvarné řešení okružní křižovatky v ulicích Na Ohradě a Ellerova ve Strakonicích – mapa řešení křižovatky; foto 7 – Perlorodka říční (Margaritifera margaritifera) z knihy Brehmův život zvířat; foto 8 – Nikdy nerealizované architektonicko výtvarné řešení okružní křižovatky v ulicích Na Ohradě a Ellerova ve Strakonicích – grafické ztvárnění středu křižovatky včetně vodotrysku, pohled č. 1; foto 9 – Nikdy nerealizované architektonicko výtvarné řešení okružní křižovatky v ulicích Na Ohradě a Ellerova ve Strakonicích – grafické ztvárnění středu křižovatky včetně vodotrysku, pohled č. 2; foto 10 – V projektové dokumentaci plánované lavičky měly být umístěny v okolí okružní křižovatky; foto 11 – Označení místa, kde měl být umístěn střed původně plánované okružní křižovatky; foto 12 – Nikdy nerealizované architektonicko výtvarné řešení okružní křižovatky v ulicích Na Ohradě a Ellerova ve Strakonicích – grafické ztvárnění rozříznutého kamene ve směru východním; foto 13 – Současná výzdoba okružní křižovatky je hezká (květinová výzdoba se obměňuje), je ale pouhým zlomkem toho, co Strakonice mohly mít.
Autoři a zdroj fotografií: Foto 1 až 5 a 13 – Karel Janský; foto 6, 8, 9, 10, 12 – Projekt Jana Rampicha a Václava Fialy z roku 2008; foto 7 – Brehmův život zvířat; foto 11 – mapy.cz.